Pro kácení mají silničáři i policisté jasný argument - při nárazu do stromu u silnice umírá příliš mnoho lidí. Loni to bylo 177, což představuje pětinu obětí dopravních nehod.
Nový údaj o plánech silničářů zveřejnila Česká inspekce životního prostředí, podle které se kácí v mnoha případech zbytečně. "Nejde nám o osamělé stromy, které stojí v zatáčce a jsou skutečným rizikem pro řidiče. Potíž je, že jsou nesmyslně káceny celé aleje," říká mluvčí inspekce Oldřich Janeba.
Pro a protiPRO: Zvýší se bezpečnost u silnic. Loni zemřelo po nárazu do stromu při dopravních nehodách 177 lidí. |
O nutném kácení mluví i policisté, podle kterých je náraz do stromu jednou z nejčastějších příčin, proč se při nehodách umírá.
Policejní statistiky dokonce ukazují, že v regionech, kde je stromořadí víc než jinde, umírá po nárazu do stromu každá druhá oběť nehody. Na Přerovsku loni přišlo o život čtrnáct lidí, polovina po střetu s kmenem.
Letos to zřejmě nebude jiné. Například před pár dny dostal devatenáctiletý mladík ve svém autě smyk u Lomničky na Brněnsku, vyjel ze silnice a narazil do stromu. Jeho spolujezdec byl na místě mrtvý, mladý řidič skončil vážně zraněn. V některých státech - třeba ve Švédsku či Dánsku - je kvůli takovým nehodám přímo zákonem zakázáno, aby stromy stály přímo u silnice.
"Na mnoha místech naopak stromy bezpečnost na silnicích zvyšují. Kmeny brání silnici třeba před sněhem," namítá přesto Janeba.
"Místo kácení by silničáři měli víc dávat na riziková místa svodidla, případně značky snižující rychlost. Někdy také stačí jen strom natřít reflexní barvou," namítl Janeba.
Ani dopravní odborníci nejsou zajedno, na čí stranu se přiklonit. "Je jasné, že stromy hned u krajnice jsou rizikem. Lidé je navíc nepovažují za tak velké nebezpečí jako třeba betonové sloupy," řekl Pavel Skládaný z Ředitelství silnic a dálnic.
"Na druhou stranu mají kmeny i pozitivní vliv. Silnice je díky nim chráněná před větrem, mohou i zlepšovat viditelnost při jízdě," dodal Skládaný.
Kolik stromů padne?
Mluvčí inspekce životního prostředí upozorňuje, že zveřejněné číslo o počtu kácených stromů nemusí být konečně. Údaj zachycuje jen situaci na komunikacích I. a II. třídy a inspekce nezískala data od všech správců silnic.
O tom, jak se budou letos stromy odstraňovat, nemá povědomí ani vedení Ředitelství silnic a dálnic. "Žádné plošné kácení neplánujeme. To rozhodnutí je na našich krajských pobočkách," řekla mluvčí ředitelství Páleníková.
"Každé kácení je navíc předem se všemi dotčenými institucemi dojednáváno. Přesto jsme stále ze strany zástupců životního prostředí napadáni," dodala. Kolik stromů u českých silnic je, nikdo přesně neví.
Nebezpečí ve městech
Stromy nepředstavují riziko pouze u silnic. Ukazuje to měsíc starý případ z centra Zlína, kde padající strom zabil dva chlapce.
Zlínská radnice si nechala zpracovat dva odborné posudky, které měly dokázat, že kontrolu stromů město nezanedbalo. Výsledky druhé studie zveřejnila radnice včera. I z ní vyplývá, že strom spadl kvůli vyhnilým kořenům, což nešlo při předchozích namátkových kontrolách zjistit.
Některé radnice začaly možné nebezpečí řešit už před časem. Například ve Svitavách má každý z více než patnácti set stromů, které ve městě rostou, vlastní "zdravotní kartu". Do ní se uvádí, v jakém stavu každý kmen je. "Evidenci jsme začali budovat před třemi roky. Chceme tam mít až 4,5 tisíce záznamů," řekl ředitel svitavských technických služeb Petr Horký.
