Kočárník před soudem prohlásil, že si už vůbec nevzpomíná na povolovací řízení ohledně České lotynky. "Je to už spousta let a já si to opravdu nepamatuji," odpovídal Kočárník téměř na každou otázku, kterou mu soudkyně položila.
Novinářům pak v přestávce jednání řekl, že necítí žádnou odpovědnost za to, že stát přišel krachem České lotynky, kterou jako ministr povolil, o stovky milionů korun. "Přece nemůžete nevydat povolení kvůli tomu, že už dopředu víte, že to zkrachuje," prohlásil.
Stejný názor před soudem zastával také Kočárníkův tehdejší náměstek Miroslav Purkyně. Podle něj ministerstvo financí tehdy nemohlo zamítnout žádnou žádost o povolení k provozu loterií či sázkových her, pokud splňovala předepsané náležitosti, protože by to odporovalo tehdejším zákonům.
"Jen na základě domněnek, že se to nepodaří, jsme neměli žádný právní důvod k tomu, abychom jim nepovolili činnost," uvedl.
Verdikt padne až v říjnu, soudkyně Hana Hrnčířová přelíčení totiž odročila na 15. října.
Soud poprvé řeší ministerské aktivity
Je to vůbec poprvé, co je souzen ministr za své aktivity v ministerské funkci. Státní zástupkyně viní Kabáta, že v době svého působení na ministerstvu neměl právo zastavit dva chráněné domy v centru Prahy, aby získal úvěr u Komerční banky na financování loterie.
Exministr Kabát však popírá, že by jakkoli v době vzniku loterie chyboval. Kabát se ve středu hájil u městského soudu v Praze především tím, že jako ministr se spoléhá na úsudek svých podřízených a těžko může znát právní a jiné detaily každé věci, kterou podepisoval.
Obě budovy - empírový dům U Hybernů a kubistický dům U Černé Matky boží - sice patří státu (Státnímu fondu kultury), ale ministerstvo kultury mělo podle obžaloby za úkol domy pouze spravovat. Kabát přesto na doporučení náměstka Ladislava Kratochvíla zástavní smlouvu podepsal.
"Vinu rozhodně necítím ani na chvíli, to bych to nepodepisoval. Kdybych měl dnes stejné informace jako tehdy, nemohl bych si počínat jinak," prohlásil Kabát, který byl ministrem v letech 1992 až 1994. Doplnil, že není schopen posoudit, zda jeho tehdejší podřízení udělali v souvislosti s loterií chybu. "Já nikoho neobviňuji," uvedl.
"Že je možné tyto budovy zastavit, připustil metodik ministerstva financí, jméno si nepamatuji," bránil své kroky u soudu Kratochvíl. A dodal, že podle jeho názoru právo hospodaření neznamená, že budovy nemohou být zastaveny. Policie původně stíhala i Ladislava Kratochvíla. Jeho obvinění bylo však nakonec zrušeno.
Česká lotynka měla za úkol přinášet peníze na kulturu. Soudkyně však přečetla ze spisu dopis tehdejšího náměstka financí, v němž ministerstvo kultury upozorňuje na nejisté výnosy z této loterie. Kabát u soudu uvedl, že dopis nezná.
Projekt České lotynky předložila firma K. J. D. Její jednatel Vladimír Kratina, který byl předvolán jako svědek, prohlásil, že úspěch loterie měl být zaručen skončením monopolu loterijní společnosti Sazka. "Ministerstvo financí mělo vzít licenci Sazce a vydat Státnímu fondu kultury," řekl Kratina.
Poté, co Česká lotynka zhruba po roce provozu zkrachovala, zůstal státu dluh ve výši 350 milionů korun. Vláda peníze na zaplacení úvěru i s úroky získala například prodejem technologie pro přenos dat firmě Telecom či akcií gramofonových závodů v Loděnicích.
Dům U Hybernů chátrá, druhý má galerie
Zcela odlišné, i když v obou případech značně komplikované jsou osudy dvou domů v centru Prahy, které posloužily jako zástava pro financování zkrachovalé loterie Česká lotynka. Zatímco empírová budova U Hybernů rok od roku chátrá, dům U Černé Matky boží je významným centrem výtvarného světa.
Z domu U Hybernů se měla po umoření dluhu Komerční bance stát nová divadelní scéna. Avšak plánovaná obnova zchátralého domu se zastavila a vše už několik let komplikují rozjeté soudní spory. Stavební firma PSJ, která v roce 1997 začala s rekonstrukcí staré budovy, se soudí s původním nájemcem, společností Musical, i se státem o nezaplacené dluhy (zhruba 23 milionů korun).
Dnes má sice dům U Hybernů nové základy i střechu a ve výběrovém řízení vybranou novou stavební firmu, ale stavba dále stojí Kubistický dům U Černé Matky boží převzala od února Národní galerie.
Nahradila tak České muzeum výtvarných umění, jež před časem rozjelo rekonstrukci budovy, kterou do té doby rozparcelovanou na kanceláře využíval podnik Výstavnictví. Národní galerie slíbila v prvním patře opět obnovit kdysi slavnou kavárnu Orient s kubistickým nábytkem, kterou si dříve oblíbili pražští umělci.
