"Stát by si na rok nebo na tři roky stanovil určité oblasti, ve kterých by chtěl mít vzdělané lidi, a v těch by to školné dotoval," popisuje svou představu Kocáb.
Počítá s tím, že by fungoval model takzvaného odloženého školného. Absolventi by začali školné splácet až poté, co začnou vydělávat. Studentům z nedostatkových oborů by stát splácení odpustil, tedy pokud by několik let pracovali v oboru.
"Kdyby stát potřeboval zubaře, tak má zubaře, a ne obchodníky s bílou elektronikou. To mi přijde jako dobrý nápad," říká Kocáb.
Svůj příspěvek do diskuse o zavedení školného označuje za kombinaci pravicového a levicového systému. Sehnat pro něj podporu však nejspíš bude těžké: nelíbí se pravici ani levici.
"Je to pokus o sociální inženýrství," říká poslanec Walter Bartoš z ODS, který se dlouhodobě zabývá školstvím.
Se zavedením školného občanští demokraté počítají, ale žádnou regulaci zavádět nechtějí. "Nemáme centrálně plánovanou ekonomiku, neumím si představit, že by nějací úředníci určovali, jaké obory jsou potřeba a jaké nikoli," podivuje se poslanec.
Iniciativu by Bartoš nechal na firmách. Ty podle něho mohou s absolventem uzavřít smlouvu a školné za něj pak zaplatit, pokud u nich bude určitý počet let pracovat.
Školné nejdřív za dva roky
Kolik se bude platit školné, to by si rozhodovaly samy školy. Nasazením nízkého školného by mohly bojovat o uchazeče.
"Diskutujeme také o jakémsi stropu, kterým by se výše školného omezila," dodává Bartoš. Strop by se stanovil například na základě průměrných platů v daných oborech.
"V prvním kroku zavádění spoluúčasti by se pravděpodobně volila asi polovina měsíčního příjmu jako roční odložené školné," upřesnil sociolog Petr Matějů, autor dokumentu Bílá kniha terciárního vzdělávání, v němž se systém školného popisuje.
Ministr školství Ondřej Liška (Strana zelených) už od začátku svého funkčního období zdůrazňuje, že za současné vlády studenti školám platit nebudou. A jak to bude vypadat po volbách, je otázka.
Vysokoškoláci se namísto školného možná dočkají jakýchsi pokut za "flákání". Sociálnědemokratický expert na školství Jiří Havel soudí, že studenti by si měli uvědomit, že dělat zkoušku na pátý pokus není jen tak.
Školy dostanou peníze se zpožděním
"Snesl bych, aby nějaké platby student pocítil, byť jen symbolicky. Vždyť i to, že třeba ztratí index a musí se vyřizovat nový, něco stojí a zaměstná to několik lidí," říká Havel.
Se zavedením školného však celkově nesouhlasí. "Už teď stojí student na vysoké škole kolem šedesáti tisíc ročně. Dvě třetiny nákladů platí rodiny. Kdyby ještě přibylo školné, byl by to asi pro mnohé problém," myslí si Jiří Havel. A dodává, že školy by stejně na školném příliš nezbohatly a peníze by se k nim dostaly se zpožděním.
Jak nakonec bitva o školné dopadne, záleží na výsledku příštích voleb. Ještě před nimi ministr Liška plánuje zavedení grantů a půjček pro vysokoškoláky, tedy krok, který by podle koncepce Petra Matějů měl zavedení školného předcházet. Půjde vesměs o peníze, které dosud stát směruje na rodiče studentů například ve formě daňových úlev. Nově by peníze dostávali přímo studenti. Nejčastější návrh výše grantu je kolem tří tisíc měsíčně.
. Školné a jiné změnyJaké novinky stát chystý pro vysokoškoláky: 1. školné 3. studentské výhody déle 4. možnost přivýdělku
|
