Ministr pro lidská práva chce napravit zákon, který podle mnohých omezuje novináře při práci. V Česku začal platit 1. dubna.
Pokud by zákonodárci přijali Kocábovu novelu, novináři by například znovu mohli zveřejňovat informace o účastnících trestních řízení, pokud by to bylo ve veřejném zájmu.
"Zavádíme paragraf, kde uvádíme výjimky. V případě, že je zveřejnění potřebné pro účely pátrání po osobách, tak k němu může docházet, nebo když osoba, jíž se zveřejnění týká, vyslovila se zveřejněním písemný souhlas. Týká se to i odposlechů," řekl Kocáb Radiožurnálu.
Ty přitom byly největším trnem v oku politiků volajících po takzvaném náhubkovém zákoně.
Michael Kocáb nyní řeší, zda novelu zákona předložit dosluhujícímu parlamentu, nebo počkat na nový, který vzejde z předčasných, říjnových voleb.
"Zatím se rozhodujeme, že se budeme snažit doporučit, aby podle paragrafu 90 vyslovila sněmovna souhlas už v prvním čtení, jinak by to spadlo pod stůl," dodal ministr.
Náhubkový zákon zavařil i prezidentovi
Paradoxně se kvůli spornému zákonu z pera poslance Marka Bendy (ODS) dostal do problémů i sám Kocáb. V České televizi v dubnu uvedl jméno holčičky, kterou popálili žháři ve Vítkově na Opavsku. Kocábem se poté zabýval Úřad pro ochranu osobních údajů.
Později se podobně "provinil" i prezident republiky Václav Klaus, který na hradním webu zveřejnil jméno otce oběti žhářů. - čtěte Po Kocábovi zaměstnal právníky kvůli náhubkovému zákonu i Klaus
Benda s Kocábovým návrhem nemá žádný problém. Upozorňuje, že zveřejnění policejního odposlechu ve veřejném zájmu je možné i dnes. "Zpřesnění pana Kocába mi nepřípadají na první pohled zásadně problematická," vzkázal iDNES.cz z dovolené.
Zmírněním náhubkového zákona se zabývala i vláda Jana Fischera, a to už v květnu po návrhu poslanců Kateřiny Jacques (Strana zelených), Františka Bublana (ČSSD) a Františka Laudáta (ODS). Poslanci o něm ale na červnové schůzi nejednali. - čtěte Fischer se zastal novinářů, novelu "náhubků" ale nestihne prosadit
