Nynější krok je součástí politiky Ankary začleňovat se aktivně do mírových misí a posilovat svůj vliv v regionu. "Oznamuji, že od této chvíle se ujímám velení mezinárodních sil," prohlásil generál Zorlu.
Turecko před převzetím velení požadovalo vyjasnění v otázce složení, finančních nákladů i logistické podpory ISAF. Země totiž prochází těžkou ekonomickou krizí, která ji nutí k úsporným opatřením.
Jediná muslimská členská země Severoatlantické aliance (NATO) přebírá velení v zemi, s níž ji spojují kromě náboženství také historické a etnické svazky. Turecko se již podílelo na mírových misích v Somálsku a na Balkáně, ale v Afghánistánu bude mezinárodním silám velet poprvé.
"Turecko uzavřelo s Afghánistánem vojenskou alianci již v roce 1921," připomněl náčelník generálního štábu tureckých ozbrojených sil Hüseyin Kivrikoglu, který se před časem v Ankaře zúčastnil ceremoniálu u příležitosti vyslání dalších 300 tureckých vojáků do Afghánistánu.
"Turecké jednotky se přesunuly do regionu, aby se zhostily své historické role," řekl Kivrikoglu. Dodal, že početní stav tureckého kontingentu dosáhne 1400 mužů poté, co Turecko převezme velení ISAF.
Jednotky ISAF nyní mají v Afghánistánu 4650 příslušníků z 19 zemí. Doteď jim velel britský generál John McColl. Jejich posláním je zajišťovat bezpečnost v Kábulu a připravit místní policejní síly, aby tuto úlohu mohly převzít samy.
Dosavadní půlroční mandát mezinárodních bezpečnostních sil vypršel 20. června, avšak Rada bezpečnosti OSN minulý týden odhlasovala prodloužení mise o dalších šest měsíců. Zároveň ovšem odmítla žádost afghánského vedení rozšířit působnost ISAF i mimo Kábul.
 Afghánský prezident Hamíd Karzáí (uprostřed) se zúčastnil předání velení v rámci mezinárodních sil ISAF, které od britského generála Johna McColla (vlevo)) převzal jeho turecký kolega Akin Zorlu. (20. června 2002) |
