Koalice líčí na voliče zprava i zleva

  • 12
Snížení daní firem na pětadvacet procent, zkrácení vojenské služby nejdříve na osm a pak na čtyři měsíce, snížení trestní odpovědnosti dětí na čtrnáct let nebo třeba příspěvek chudým na bydlení. To jsou některá z lákadel, které chystá Koalice do svého volebního programu. Konečnou verzi programu včera schvalovali lidovci na své celostátní konferenci, oficiálně má být představena příští týden.

Na dokumentu, který je uveden heslem "Dáme věci do pořádku - rovné šance pro každého" a který MF DNES získala, je vidět, že jde o kombinaci různých politických přístupů. Na jedné straně "pravicová" snaha snižovat daně, na straně druhé "levicové" sociální dávky.

Rozdílný pohled se ukazuje hned v několika kapitolách. Například u bydlení - v programu se píše o uvolňování nájemného a trhu s byty, ale i o zvláštním zákonu, který má zaručit, že se za nájemné nebude platit více než patnáct procent příjmů. 

ODS slibuje voličům větší otevřenost trhu, ČSSD zas spíše socialistický pohled na občany. Jak se však chová Kolice KDU-ČSL a Unie svobody-DEU? Trošku jako chytrá horákyně: z každé části politického spektra si totiž bere něco.

V návrhu konečné verze programového prohlášení, které se redakci MF DNES podařilo získat a které by se mělo měnit již jen pouze kosmeticky, je to vidět hned na několika místech. Například v otázce školství, daňových reforem nebo v otázce bytové politiky.

Nikde v celém dokumentu se například neobjevuje slovo "školné". Koalice pouze hovoří o tom, že chce, aby si lidé mohli peníze, které nainvestují do vzdělání, odečíst z daní. Jinými slovy: školné bude, ale stejně si jej odečtete z daní - a tím pádem vlastně nic nezaplatíte.

Tento rozporný pohled na školné dokládají i rozdílné pohledy předsedů koaličních stran. "Ne, s tím (školným pro všechny) nepočítáme. Tudy podle mě cesta nevede. Budou soukromé školy, myslím, že mohou být soukromé univerzity, kde by bylo možné platit. Ale na veřejných školách ne. Nemyslím, že školné otevře vysoké školy více zájemcům," tvrdí předseda lidovců Cyril Svoboda.

"Takže v globálu - Koalice školné ano," tvrdí naopak v rozhovoru, který přinese MF DNES v příštích dnech, předsedkyně Unie svobody Hana Marvanová. "Musí ale být zajištěno, že to nebude nějaký census nebo zábrana přístupu lidí z chudších rodin ke vzdělání. Říkám, ani já - jako představitel liberálně konzervativní strany - bych s tímto nesouhlasila," dodává Marvanová.

Kompromisní podobu - i když v tomto případě s evidentní příklonem k pravicovější cestě - je i otázka snižování daní. "Navrhujeme v první fázi snížení daně z příjmu právnických osob na 25 % a následně na 20 %. A pokud jde o fyzické osoby, tak navrhujeme snížení daňového zatížení cestou zvýšení odečitatelných položek, a zejména společné zdanění manželů," popisuje Hana Marvanová.

Celá koaliční daňová reforma tedy nesnižuje daně o tolik, o kolik plánuje ODS (ta počítá až s patnácti procenty). ODS však na rozdíl od Koalice vůbec nepočítá se sociálními dávkami. Těmi (konkrétně zdvojnásobením odpočitatelných položek u rodin s dětmi a studenty) chtějí naopak zejména lidovci kompenzovat menší snížení daní.

Dva přístupy k jednomu tématu jsou vidět i na bytové politice: Koalice počítá s tím, že "uvolní trh bydlení, narovná ceny bydlení a podpoří rozvoj nájemního i vlastnického bydlení" (pohled unionistů). Zároveň však dodává, že se chce "zasadit o přijetí nového zákona o adresném příspěvku na bydlení, který zaručí, že rodina nebude vydávat za nájemné v bytě přiměřené velikosti v dané lokalitě více než 15% svých celkových příjmů" (pohled lidovců).

Který pohled v programu Koalice se nakonec prosadí? Podle posledních průzkumů veřejného mínění Koalice s jistotou volby nevyhraje. Jediná možnost, jak usednout ve vládě, bude vytvořit společný kabinet buď s ODS, nebo s ČSSD. To také určí, zda se prosadí levicová, nebo pravicová tvář programu. 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video