Reportér MF DNES Jaroslav Kmenta díky získaným policejním odposlechům napsal dvě knihy o „krakatici“ mafiána Mrázka. Třetí chystá.

Reportér MF DNES Jaroslav Kmenta díky získaným policejním odposlechům napsal dvě knihy o „krakatici“ mafiána Mrázka. Třetí chystá. | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Kmenta: Policejní zdroje jsou jen berlička, ověřovat se musí i odposlechy

  • 16
Třetí kniha o zavražděném mafiánovi Františku Mrázkovi vyjde. Reportér MF DNES Jaroslav Kmenta to tvrdí, přestože poslanci téměř jednomyslně rozhodli zakázat zveřejnění policejních odposlechů v médiích. "Informaci z odposlechu si stejně musím ověřit, někdy se pak aktér sám přizná," říká Kmenta.

Byl jste někdy soudně trestán a odsouzený?
Tak to ne. Jen jednou jsem dostal trest na vojně, když jsem se včas nevrátil z vycházky.

Ptám se v souvislosti s prosazením zákazu zveřejňování policejních odposlechů v médiích. Za pár týdnů vám bude hrozit až pětileté vězení, když to porušíte. Není tím ohrožené vydání vaší třetí knihy o mafiánovi Františku Mrázkovi?
Myslím, že ne. Povedu tady ještě důkladnou diskusi s našimi redakčními právníky, ale myslím, že se najde deset způsobů, jak tyto informace do knihy a médií dostat.

Zjišťoval jste si, jestli se tato novela zákona dotýká i knih?
Do detailů ještě ne. Pro mě je teď priorita dát dohromady konec příběhu a ověřit si fakta, která mi zbývají.


Pět let žaláře novinářům za zveřejnění odposlechů

Nemáte pocit, že tato iniciativa poslance Bendy - Lex Kmenta - je pokus zabránit vydání třetího dílu Kmotra Mrázka?
Samozřejmě to tak vnímám. Politici k tomu přistupují, jako by si mysleli, že tímto krokem zabrání zveřejnění jakýchkoliv informací, které vycházejí z policejního vyšetřování. To je nesmysl. Novinářům odposlechy slouží jako podklad, beztak si je musí ověřit. A když vedou chytře otázky, většinou se aktér přizná sám, respektive informaci potvrdí. Za všechny můžu uvést někdejšího šéfa poradců Šloufa, který uznal, že máme tak přesné informace, že mi všechno řekl sám, a odposlech jsem ani nepotřeboval.

Je to rozhodnutí jak z totality

Jak si vysvětlujete, že pohled senátorů a poslanců na tuto věc se tak dramaticky liší?
Překvapilo mě, že návrh přišel z dílny ODS, to bych nikdy nečekal, přijde mi to jako nějaké totalitní komunistické rozhodnutí. Od roku 1991, kdy jsem profesionální novinář, jsem se nesetkal s tak výrazným omezením slova. To jsem zažil jen jako gymnazista za komunismu. Po roce 1989 jsem si myslel, že nic takového už se nemůže stát.

Jediný, kdo hlasoval proti, byli komunisté.

Dobře, ale proč se na to poslanci dívají naprosto opačně než senátoři? Nemají snad čisté svědomí?
Asi to bude tím, že senátoři jsou rozumnější, starší, o věcech přemýšlejí v širších souvislostech. Také nebudou tak svázáni stranickou disciplínou.

Jak si vysvětlujete vzácnou shodu, která při schvalování panovala mezi vládními i opozičními poslanci? Za poslední dva roky se takto sešli jen u schvalování procesu digitalizace.
Je to možná důsledek dohody mezi nimi. Ústavní většina, jakou novela byla přijata, bývá velmi vzácná. Jediní, kdo hlasovali jasně proti, byli paradoxně komunisté.

Sdílíte názor bývalého ústavního soudce Vojtěcha Cepla, že je ochrana práva na informace podmínkou pro fungování demokracie?
Stoprocentně, mluví mi z duše.

O prorůstání organizovaného zločinu věděl i Topolánek

Dá se vůbec investigativní žurnalistika dělat bez tajných spolupracovníků u policie?
Je to důležitá součást novinářské práce, ale musí to být jen berlička, která mu pomůže ověřit si nějaká fakta. Když dostanete tip od bývalého policisty nebo pracovníka tajné služby, nedá se to hned zveřejnit. Je potřeba to týdny ověřovat, vyskládat příběh z dalších svědectví nebo vyjádření oficiálních činitelů, než se informace dostane do novin.

Proč MF DNES zveřejnila odposlechy o Mrázkovi?
Než jsme tak učinili, ověřili jsme, že s kauzou Mrázek nikdy policie nic nemohla dělat. Když o něm v letech 2000 až 2001 detektivové shromáždili nějaké informace, dostali přes prsty a bylo jim zabráněno jednotlivá podezření dál rozpracovat a třeba dostat před soud. To si také uvědomil premiér Topolánek. Ještě před zveřejněním jakékoliv zmínky z knihy Krakatice v Hospodářských novinách přesně specifikoval, že docházelo k prorůstání organizovaného zločinu do politiky a policisté, kteří na tom pracovali, to z politických důvodů nemohli došetřit. To říká premiér! - čtěte Možná jsem byl naivní, říká Langer o lobbingu pro Mrázkova známého

Kdyby byl na Langerově místě Tlustý, Topolánek ho do tří dnů odvolá.

Ten samý premiér se ovšem zastal svého ministra vnitra Ivana Langera, který měl úzké styky s bývalým policistou Vratislavem Kutalem, hlavním aktérem podvodů s lehkými topnými oleji, který byl odsouzen na 10 let za přípravu vraždy novináře. Z Krakatice navíc vyplynulo, že se Langer díky podnikateli Šafrankovi ocitl i v dosahu chapadel mafiána Mrázka.
V tomto případě se Topolánek zachoval pragmaticky, potřebuje ve vládě i v ODS silného spojence, kterým Ivan Langer je. Premiér přimhouřil oči, poplácal ho po zádech a podržel ho. Být na Langerově místě Tlustý, kterého nenávidí, po zveřejnění odposlechů z Krakatice je do tří dnů odvolán. - čtěte Tlustý: Organizovanému zločinu jsem vědomě nesloužil, přísahám

Kmotr Mrázek 3 bude spíš detektivka

Ozvali se vám aktéři Krakatice? Aby vám například za něco vynadali nebo dovysvětlili?
Většinou se ozvali lidé, kteří mi chtěli ozřejmit některé další souvislosti, které jsem ještě nevěděl. Doufám, že je využiji v třetím pokračování Kmotra Mrázka.

V Krakatici jen tak mimochodem zmíníte, že Mrázek chtěl pomoct podnikateli Michalovi Horáčkovi. Proč jste tento záznam zveřejnil? Není to příklad toho, co poslancům vadí? Dáváte do souvislosti dva lidi, kteří spolu nejspíš nemají nic společného.
Nechtěl jsem bořit linii příběhu. Chtěl jsem, aby lidi pochopili, jak to u nás chodilo v zákulisí velkého byznysu, politiky a mafie. Zveřejnit, jak poslanec Tlustý uvažoval. V těchto pasážích jsem chtěl vyjádřit rozsah, v kterém se Mrázek pohyboval. Z veksláka se stal relativně běžným podnikatelem. Mrázek byl podle mě fenomén, který ovlivňoval dění víc než někteří ministři vlády.

Jak výbušná bude závěrečná část trilogie o Mrázkovi, která líčí, jak ovlivňoval nejvyšší místa a nejvýše postavené lidi?
Už to bude spíš detektivka. Tu nejvýbušnější část, která se týkala jeho vztahu k politikům, už jsem zveřejnil v Krakatici. Ve trojce se chci zaměřit na okolnosti Mrázkovy vraždy. To už bude o jiném žánru, to bude o tom, jak u nás fungovalo podsvětí.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video