Druhý díl "Mrázka" se jmenuje stejně jako proslulý ztracený spis Krakatice, který popisuje napojení organizovaného zločinu na politiky. Ani z něj se ale čtenáři nedozvědí, kdo kontroverzního podnikatele zabil nebo si jeho smrt objednal.
Jméno vraha na sto procent podle Kmenty nezná ani policie. "Kdyby ji ale nechali politici dělat její práci a nerozprášili Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, možná že bychom se dnes už o konkrétních jménech bavili veřejně," řekl v rozhovoru se čtenáři. - čtěte rozhovor s bývalým detektivem ÚOOZ Hynkem Vlasem
odpovědi JAROSLAVa KMENTy ZDE |
Na otázku čtenáře, proč upouští informace z Mrázkova archivu po dávkách, odpověděl, že nic nedávkuje. "Popisuji život člověka, který ovlivňoval politiku možná víc než vláda. A je toho tolik, že to vyjde na tři knihy," uvedl Kmenta.
Místo Mrázka v podsvětí mohli podle něj převzít jen dva lidé: Pitr nebo Krejčíř, kteří jsou oba na útěku.
Práce policie po zveřejnění knih Kmentu překvapila. "Jediné, co po vydání 'jedničky' udělala, bylo to, že začala zjišťovat, odkud jsem čerpal informace. A po této druhé části najednou politici rychle přišli s návrhem, aby bylo zveřejňování odposlechů trestné," diví se novinář.
Podstata problému ale policii příliš nezajímá. "To by se totiž museli zaobírat svou vlastní minulostí a do toho se jim evidentně nechce," je přesvědčen Kmenta.
Oproti tomu jiní textům popisujícím napojení Mrázka například na ministra vnitra Langera nebo poslance Tlustého dávají za pravdu. "Na Kmentu jsem coby šéf kontrarozvědky narážel často, bohužel jsou v knize popsané věci pravda," prohlásil exministr vnitra František Bublan.
Při psaní knihy se Jaroslav Kmenta soustředil na klíčové aktéry Mrázkova života, především ale na ty, u kterých platí pravidlo, že je nutné kontrolovat, jak se chovají, protože je to ve veřejném zájmu.
"Vycházel jsem z rozhovorů s desítkami lidí, policejních spisů a odposlechů. Po dohodě se šéfredaktorem zveřejňuji jenom naprosto - z několika zdrojů - ověřené informace," řekl Jaroslav Kmenta.
Strach, že by někdo mohl mít zájem ho zastrašit, si nepřipouští. "Raději o tom do takových důsledků neuvažuji. To bych se z toho zbláznil... A nic bych nepsal," odpověděl.
Kmenta doufá, že ho nepotká podobný osud jako Itala Roberta Saviana, který je autorem knihy Gomora, popisující praktiky italské mafie. Kvůli výhrůžkám musí žít pod neustálým policejním dohledem. "Pevně věřím, že mě to nepotká. Ale popravdě: psal bych, i kdybych byl pod policejní ochranou," uvedl Kmenta.
Jednou se jeho dílo možná dostane i na filmová plátna. "Nabídky mám, ale zatím jsem všechny odmítl. Myslím, že ucelený obrázek vznikne pro případnou ságu až po třetí knize Kmotra Mrázka," řekl šéfreportér MF DNES.
