Klvaňa by se nyní chtěl vrátit k učení na New York University v Praze. Pracovat bude také opět ve společnosti British American Tobacco, kde dříve působil jako ředitel pro firemní a právní záležitosti. Radarem by se například na některých konferencích chtěl zabývat nadále.
Veřejnost není radaru dlouhodobě nakloněna. Podle březnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění nesouhlasí s umístěním radaru v Česku dvě třetiny občanů, pro vybudování základny se vyslovuje přibližně čtvrtina Čechů.
"Kdyby došlo k nějakému pozitivnímu vývoji ohledně veřejného mínění, tak bychom se nezlobili. Je jistým zklamáním, že se nic takového zatím příliš neprojevilo," řekl Tomáš Klvaňa. Odpor je podle jeho slov způsoben mimo jiné tím, že se jedná o vojenské zařízení a to v Česku vzbuzuje nedůvěru.
Klvaňa je ale přesvědčen, že svůj úkol splnil. Jak řekl již v lednu, o protiraketové základně mají lidé dostatek informací. Během kampaně se distribuovaly informační materiály, DVD, vládní zmocněnec pro radar se pravidelně zúčastňoval také besed s občany.
Opačný názor má mluvčí iniciativy Ne základnám Jan Tamáš. Podle něj kampaň úspěšná nebyla a veřejnost nepřesvědčila. Nesouhlasí s tím, že vláda vyjednává o smlouvách, které by měly podmínky pro vybudování radaru stanovit. "Je alarmující, že vláda pokračuje v jednání o něčem, co si většina občanů nepřeje," uvedl.
Česko a Spojené státy v souvislosti s radarem vyjednávají o dvou smlouvách.
Podle náměstka ministra zahraničí Tomáše Pojara se na hlavní smlouvě dohodnou v následujících dnech, tedy do summitu NATO v Bukurešti nebo během něj. Další kolo jednání o druhé smlouvě, která upravuje pobyt amerických vojsk v Česku, se bude konat až po summitu, který začíná ve středu.
K tomu, aby radar skutečně v Česku byl, musí však smlouvy schválit také parlament a podepsat prezident Václav Klaus.
