Klonované dítě? Možná za půl roku

Ital Severino Antinori před několika dny oznámil, že klonuje dítě. Náhradní matka, která má dítě donosit a porodit, je prý v osmém týdnu těhotenství. Většina vědců je však skeptická, zda je oznámení vůbec pravdivé. Obávají se navíc, že klonované dítě je ve vážném zdravotním nebezpečí. Podle nich je totiž velmi pravděpodobné, že náhradní matka potratí. Stejně tak hrozí, že pokud se dítě přece jen narodí, bude těžce poškozené.

Klonování je v principu jednoduchý, technicky však zatím poměrně obtížný manipulační postup. Podstatou je, že lékaři odeberou z některé buňky dárce buněčné jádro a mikroinjekcí je vnesou na místo jádra neoplozeného ženského vajíčka.

Když se vše povede, vajíčko se začne vyvíjet, jako by bylo oplozeno, a po implantaci do dělohy náhradní matky se z něj narodí dítě, které má většinu dědičných vlastností stejnou, jako měl dárce buněčného jádra.

Mělo by tedy mít například stejné oči, vlasy, stavbu těla, možná i obdobný talent. Úplně totožné však stejně být nemůže, protože malou část dědičných vlastností dítě získává i z DNA v ženském vajíčku, v němž se vyvinulo.

Na jeho rozvoj také působí prostředí a výživa v děloze, a pochopitelně člověka dále utváří i péče a výchova po narození. Ve hře je příliš mnoho neznámých. Nikdo ještě neví, zda samo klonování nenarušuje činnost genů. "Pokoušet se nyní klonovat dítě je naprosto nezodpovědné," říká Harry Griffin ze skotského ústavu v Roslinu, kde v roce 1996 naklonovali proslulou ovečku Dolly, jež hysterii kolem klonování zahájila.

Je to vůbec pravda?
Dítě údajně klonoval kontroverzní italský gynekolog Severino Antinori. Ten je znám například tím, že díky umělému oplodnění s využitím vajíčka od mladší dárkyně v roce 1994 umožnil těhotenství a mateřství dvaašedesátileté ženě.

Antinori se netajil tím, že chce klonovat člověka. Ovšem způsob, jak se svět o uskutečnění jeho pokusu dozvěděl, porušuje základní pravidla vědecké práce. Seriózní vědci totiž o svých výsledcích informují v některém uznávaném vědeckém časopise, který nechává jejich práci ještě před zveřejněním zkontrolovat dalšími experty.

Antinori se však o svém klonovacím pokusu zmínil na konferenci v Abú Dhabi ve Spojených arabských emirátech. Dále odmítl předložit jakékoli důkazy. Novináři Giancarlu Calzaronimu z italského listu Il Tempo pouze řekl, že člověkem, který má být klonován, je významná a bohatá osobnost a že se tak stalo v některé muslimské zemi. Dalším novinářům dnes odmítá svá slova potvrdit či vyvrátit. Odborníci nevědí, zda vůbec mluvil pravdu.

Nebude dítě nemocné?
Co je však mnohem podstatnější: dosavadní zkušenosti s klonováním zvířat říkají, že úspěšný je jen jeden ze stovek pokusů. Většina klonovaných zárodků je potracena ještě před narozením, případně se klonovaná zvířata rodí s těžkými deformacemi a umírají krátce po příchodu na svět.

Vyhráno není ani po úspěšném narození. Ovce Dolly byla až donedávna považována za zcela zdravou, narodila se jí i normální jehňata. Letos v lednu se však ukázalo, že trpí artritidou - zánětem kolenního a kyčelního kloubu na levé zadní noze.

Nemoc se přitom obvykle vyskytuje až u starších zvířat. "V této chvíli nejde říct, zda je onemocnění Dolly výsledkem klonování nebo pouze náhodnou shodou okolností. Musíme to dále pečlivě zkoumat," přiznal Ian Wilmut, hlavní tvůrce Dolly.

Další nevyjasněnou otázkou zůstává, jak dlouho vlastně mohou klonovaní savci žít. Stále totiž nelze vyloučit, že přírodou vyměřená délka jejich života bude kratší o dobu, kterou už odžil jejich "rodič", tedy dospělý dárce buněčného jádra pro klonování.

Nejistý experiment na lidech
Má tedy snaha o narození dítěte pomocí metody klonování vůbec nějaký smysl? Seriózní vědci jsou opatrní. Vědí, že pro veřejnost a následně pro politiky to je - zejména z etických důvodů - zcela nepřijatelné.

Experti tedy obvykle jen mimo mikrofon připouštějí, že takto by třeba jednou mohly bezdětné páry mít vlastní dítě, které by bylo přímým biologickým potomkem alespoň jednoho z manželů. Avšak zdůrazňují, že to je záležitost budoucnosti. Dnes totiž klonování člověka není ničím jiným než příliš riskantním a zbytečným experimentem na lidech.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video