Klonování je nepohlavní rozmnožování bez použití spermatu, při němž nový živočich vznikne přímo z buňky jiného živočicha, a stane se tak vlastně jeho mladší genetickou kopií. Konkrétní technické kroky klonovacího postupu se v jednotlivých laboratořích různí, avšak v zásadě existují dvě výchozí možnosti. První, jednodušší, je klonování z buněk dosud nenarozeného zárodku. Druhou, složitější, je klonování z buňky už dospělého jedince.
V tomto případě vzali vědci z univerzity v japonském městě Nara, vedení výzkumnicí Yoko Kato, buňky z rozmnožovacích tkání dospělé krávy. Z nich vybrali buněčná jádra (obsahující naprostou většinu genetických informací o zvířeti), která pak vložili do neoplodněných vajíček jiných krav namísto původního buněčného jádra těchto vajíček. Takto vzniklá embrya pak implantovali do děloh dalších krav, které je donosily a porodily.
Příčinou smrti některých telat při porodu a po porodu bylo nešťastné utonutí v plodové vodě, příliš odkládaný porod a zápal plic pocházející z úžehu.
Čtyři přežilá telata mají identické vlastnosti své genetické matky, která se však vůbec nijak nepodílela na vývoji plodu a jeho donošení.
Klonování dospělých hospodářských zvířat považují výzkumníci za slibné proto, že pro ně lze vybrat jako dárce zvíře s nejlepšími vlastnostmi (například dávající nejvíc mléka či masa), a získat tak potomstvo se zcela stejnými kvalitami. Při použití buněk ze zárodku ještě nikdo nemůže přesně vědět, jaké vlastnosti bude klonované zvíře opakovat.
 Už dříve se japonským vědcům dařilo: Jako první na světě v létě představili telata klonovaná z buněk dospělé krávy. |
