Situace je kritická a Klokánky stojí před krachem, řekla předsedkyně Fondu ohrožených dětí (FOD) Marie Vodičková. Od té doby, co platí novela o sociálně právní ochraně dětí, tedy od 1. 1. 2013, se podle Vodičkové finanční situace zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc prudce zhoršila.
"Klokánky jsou na tom kvůli novele hodně špatně. Jsme pořád před krachem. Státní příspěvek se zpožďuje, ale hlavně se z něj odečítá za nepřítomnost dětí. Teta ale v Klokánku zůstává a energie se platí, i když tam dítě není," uvedla Vodičková. Státní příspěvky jsou podle Vodičkové nižší než dříve, kvůli nedostatku financí se zpožďují i mzdy, podle Vodičkové FOD teprve před několika dny vyplatil ty listopadové.
Novela navíc omezila počet dětí v jednotlivých zařízeních na 28 a stanovila, že zde dítě smí pobývat maximálně půl roku. Podle Vodičkové odchází třetina dětí z Klokánku do měsíce a celkem dvě třetiny do půl roku. Právě z těchto statistik podle Kateřiny Šlesingerové z oddělení ochrany práv dětí ministerstvo vycházelo, když stanovilo šestiměsíční limit pro pobyt dětí v Klokánku.
Klokánky jsou jako sanitka, říkají lidé z ministerstva
Novela měla zaručit určitou kvalitu náhradní péče, proto také omezila počty dětí v jednotlivých zařízeních. Podle Adama Křístka, který má v oddělení práv dětí MPSV na starost legislativní záležitosti, měly Klokánky rok na to, aby se na snížení kapacity připravily. Ministerstvo ostatně počítalo s tím, že se počet dětí sníží samovolně - namísto dětí, které odešly, by se již do Klokánků nutně nepřijímaly nové. Určitá část dětí zde zůstává dlouhodoběji, to ale podle ministerstva odporuje jejich primárnímu účelu.
Klokánky mají totiž podle MPSV pouze pomoci překlenout krizové období, stabilní prostředí mají děti naleznout jinde. "Zařízení (pro okamžitou pomoc, pozn. red.) mají pomoci překonat krizovou situaci. Představují jakousi sanitku, která má dítě dovézt do prostředí, kde může být dlouhodobě. Nepovažujeme to za zájem dítěte, aby zůstávalo co nejdéle v sanitce, tedy v přechodné situaci," řekla Kateřina Šlesingerová.
Zřizovatelé mají podle Šlesingerové shánět peníze i z jiných zdrojů; stát poskytuje příspěvek, u kterého se nepředpokládá, že pokryje všechny náklady. Klokánek je přitom jediné zařízení náhradní rodinné péče, které má příspěvek zakotvený v zákoně, zbytek je závislý na dotacích.
Snižovat kapacity je podle Křístka celoevropský trend, ČR k tomu přistoupila poměrně pozdě. Všude tento krok podle něj provázela kontroverze, zejména ze strany poskytovatelů. "Trendy v ústavní výchově směřují ke snižování kapacit. V zahraničí se počty dětí v ústavních zařízeních pohybují mezi osmi až deseti," uvedl Křístek.
