Záměr vlády vypadal chvályhodně - dostat malé děti z ústavů do profesionálních pěstounských rodin. Jenže: zájem o pěstounství je malý a Češi jsou vybíraví. Chtějí do péče hlavně bílá zdravá mimina. A těch je v ústavech minimum.
Proč se děti vracejí ze školy do Klokánku s pláčemČtěte v pondělí 22. dubna
MF DNES v počítačiMF DNES pro iPad a iPhone
"Zatím máme 74 rodin, zhruba stejný počet se posuzuje," říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová a připouští: "Co se týče pěstounské péče na přechodnou dobu, většina rodin se specializuje na ranou pěstounskou péči. Tato skutečnost je pozitivní, protože z hlediska vývoje dítěte jde o dobu klíčovou."
Přijaté změny v peněžních tocích od státu naopak ohrožují existující Klokánky a další rodinná zařízení pro děti v nouzi. Série změn, která začala platit v lednu, způsobila, že Fond dostává od státu daleko méně peněz na svěřené děti. Na některé totiž nedostal ani korunu a na jiné jsou příspěvky kráceny například proto, že děti jezdí na víkend domů.
Fond ohrožených dětí, který Klokánky pro 580 dětí provozuje, už dva měsíce dluží svým zaměstnancům výplaty. Řada z nich skončila na úřadech práce a v Klokáncích teď pracují jako dobrovolníci. O problémy organizace už projevila zájem první dáma Ivana Zemanová, která se sešla s šéfkou Fondu Marií Vodičkovou (o jejich jednání více zde).
Kvůli změnám už koncem února zbankrotovalo karvinské zařízení pro děti v nouzi Heřmánek. Děti z něj skončily v ústavech.
