Zprávu o Achillově patě jinak velmi odolných roztočů přinesly jako první Lidové noviny.
Děkan přírodovědecké fakulty Libor Grubhoffer je zatím při zmínce o protiklíšťové vakcíně pro lidi opatrný: "Objev molekuly nové bílkoviny feritinu 2, která při jejím zablokování znemožňuje klíšťatům sání, je nadějným základem pro lidskou vakcínu. Ta by mohla někdy v budoucnu opravdu vzniknout."
I Hajdůšek říká, že by byla škoda to alespoň nezkusit. Teoreticky to prý možné je. Klíště přenáší nebezpečné choroby, na něž mohou lidé i zemřít - a protilátky z vakcíny by mohly roztoče tak poškodit, že už nedokáže nakazit člověka třeba lymskou boreliózou.
Až netušený přínos může mít výzkum Hajdůškova týmu pro veterinární medicínu. Například v chovatelství skotu způsobují klíšťata miliardové ztráty v dolarech ročně.
"Na jedné krávě se na afrických či jihoamerických pastvinách uchytí tisíce klíšťat a ta na své hostitelce prodělávají donekonečna celé vývojové cykly," vysvětluje profesor Grubhoffer. Na některých pastvinách dokonce nelze kvůli koncentraci tohoto roztoče dobytek ani pást.
Zabíjí nová bílkovina
Dosud neznámou bílkovinu feritin 2 srovnávají vědci s "klíčem", který velmi pravděpodobně bude vyhovovat přísným kritériím na účinnou vakcínu. Laboratorní pokusy na zvířatech vypadají mimořádně nadějně. V nejbližší době proto začínají v Mexiku testy na dospělém skotu z velkochovů.
A co se děje s klíštětem, které saje krev zvířete, jemuž byla podána vakcína? Feritin 2 je transportním proteinem pro železo obsažené v krvi. Protilátka ho však zablokuje, takže se hromadí ve střevě klíštěte, které pak hyne na nadbytek železa a nemůže sát krev.
Vedle značných úspor v chovatelství budou mít zřejmě z objevu radost i majitelé psů, které v letních měsících rovněž sužují klíšťata.
Jihočeské univerzitě a Biologickému centru poplynou tedy - v případě úspěšného testování nové vakcíny - nemalé zisky. Svůj objev si totiž vědci dali okamžitě patentovat. "Tak daleko zatím neuvažujeme, ale může to tak dopadnout. Počkejme si na výsledky testů v Mexiku," dodává profesor Grubhhoffer.
Jen pro srovnání: pražský Ústav organické chemie a biochemie je na tom i díky objevům Antonína Holého tak dobře, že už si pořídil vybavení, které konkuruje předním světovým pracovištím. A srovnatelné se světovou špičkou jsou i platy tamních vědců.
