První letošní klíšťata se objevila už 18. března, parazitologové už navíc našli i jejich larvy, což na tuto dobu není obvyklé.
"Není den, aby náš pes nepřitáhl z lesa alespoň tři klíšťata. Nepamatuji si, že by jich někdy bylo na jaře tolik," říká Věra Pospíšilová, která žije v satelitním městě za Prahou. Klíšťat bude více, tedy i těch nakažených. Přečtěte si odpovědi na hlavní otázky:
1. Jak se pozná, že hrozí větší nebezpečí od klíšťat?
Zima byla pro klíšťata milosrdná. Závěje sněhu jim vytvořily izolaci, v níž přečkala studenou část roku. Dobře se jim přezimovalo už loni a na číslech o výskytu klíšťové encefalitidy je to hodně znát.
Loni se nakazilo přes osm set lidí, více jich za devětatřicetiletou historii statistiky Státního zdravotního ústavu bylo jen před čtyřmi lety.
2. Je ještě čas na očkování?
Pozdě rozhodně není. Mezi první a druhou dávkou vakcíny je odstup jednoho až tří měsíců a celé očkování je účinné zhruba dva týdny po druhé injekci. To znamená, že by se to stihlo ještě do prázdnin.
Kdo to potřebuje stihnout rychleji, může se nechat očkovat ve zkráceném schématu, v němž druhá dávka následuje už 14 dní po první.
Jedna dávka stojí zhruba 600 korun, přispívají na ni zdravotní pojišťovny, částky se však liší a některé (včetně VZP) vyplácejí peníze jen dětem.
Vakcínu proti encefalitidě si nechává píchnout zhruba 16 procent Čechů - v Rakousku je to 90 procent. "Tady přetrvává názor, že očkování je pouze pro děti," vysvětluje dětská lékařka Hana Cabrnochová, místopředsedkyně z České vakcinologické společnosti. Rodiče nechají očkovat dítě - proti encefalitidě je jich dnes chráněna třetina - ale u sebe to nepovažují za nutné.
3. Chystá stát nějaká opatření, aby se Češi nechali očkovat?
V odborné veřejnosti se mluvilo o možném zavedení povinného očkování. Zatím to však není pravděpodobné. "Bylo by samozřejmě prospěšné, ale jsou zde důležitější očkování, třeba proti rakovině děložního čípku," říká Cabrnochová.
Hlavní hygienik a náměstek ministryně zdravotnictví Michael Vít by plošné očkování uvítal. Zároveň však vidí problém v penězích. Musel by ho hradit stát.
Vít tedy alespoň upozorňuje na jiné formy prevence - Státní zdravotní ústav s hydrometeorology vydává každý týden informaci o aktivitě klíšťat na stupnici jedna až pět. "Je důležité, aby člověk věděl, jaké riziko mu hrozí, a sám se uměl chránit," říká Michael Vít. V době vyšší aktivity klíšťat nechodit do lesa či použít repelent.
4. Kdy bude vakcína proti borelióze?
Druhou nemocí, kterou přenášejí klíšťata - lymskou boreliózou - se loni nakazilo 3 863 lidí. Nemoc lze léčit antibiotiky, očkovací látka zatím není. Vývoj vakcíny se zbrzdil.
"Hledáme partnera a jednání zpomalila krize. Myslím, že vakcína by mohla být za sedm až deset let," říká Vladimír Vrzal, šéf výzkumného týmu ze společnosti Bioveta, který vakcínu vyvíjí ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci. Očkovací látka tak zatím je pouze pro zvířata. "Majitelé psů mají zájem a my očkování doporučujeme," říká veterinář Petr Sedláček z pražské veterinární kliniky Anima.
5. Přenášejí nemoc pouze klíšťata?
Ne, encefalitidou lze onemocnět i jinak než od cizopasníků. Analýza z let 1997 až 2008 ukázala, že 64 lidí onemocnělo z mléka a mléčných výrobků od nakažených krav, ovcí a koz. "Ani jeden z takto nakažených nebyl proti encefalitidě očkován," upozornil Milan Daniel ze zdravotního ústavu.
