Na infekčním oddělení v opavské nemocnici letos hospitalizovali už osmnáct pacientů s klíšťovou encefalitidou, což je více než vloni touto dobou, a to počasí klíšťatům zatím moc nepřálo. Opavsko je ale výjimkou, jinde je pacientů stejně jako v loňském roce, nebo méně.
Může za to zřejmě i nové ohnisko nákazy. Letos si totiž už čtyři pacienti klíšťovou encefalitidu zřejmě přinesli domů z podhůří Beskyd na Třinecku. Tedy z oblasti, kde se s ní dosud nepočítalo.
Prošel peklem encefalitidy. Česnek před klíštětem neochrání, říká vědec |
Na rozdíl od lymské boreliózy považují odborníci klíšťovou encefalitidu za takzvanou ohniskovou infekci. Šance narazit na infikované klíště jinde než v ohnisku je relativně malá. „Do místa, kde virus zatím nebyl, mohou nakažené klíště přenést například ptáci, na které se klíšťata také přisávají,“ říká Jan Kopecký z Přírodovědné fakulty Jihočeské univerzity.
Pak už záleží na tom, jestli v místě přistání klíště najde dostatek hostitelů. „Jakmile ohnisko vznikne, udrží se, dokud se nezmění podmínky. Některá přetrvávají po tisíce let,“ říká Petr Kodym, odborník na klíšťata ze Státního zdravotního ústavu v Praze.
Jakmile se nové ohnisko nákazy vytvoří, zabránit cirkulaci viru je prakticky nemožné. „Když se na jednom místě sejdou podmínky pro přežití klíšťat s dostatkem takzvaných rezervoárových zvířat, virus mezi nimi začne cirkulovat,“ vysvětluje Kopecký.
Příznivé podmínky pro nové ohnisko člověk často vytvoří přímo ve svém okolí. „Například na smetišti ve městě najdou potravu krysy a v křoví na okrajích se daří klíšťatům,“ říká Kodym. Bezpečné ale nyní nejsou ani vyšší polohy, kde ještě nedávno nebyl s klíšťaty problém. „Dříve s nad šest set metrů klíšťata nebyla, nyní přežívají i ve výškách nad tisíc metrů,“ postěžoval si na důsledky oteplování Rudolf Kovařík, amatérský meteorolog ze Šindelové v Krušných horách.
