ODPOVĚĎ:
Podle projekcí amodelových scénářů dalšího vývoje klimatu Evropy lze do budoucna předpokládat výraznější variabilitu počasí a tedy i střídání zmíněných cyklů. Dosavadní vývoj počasí v posledních letech modelové scénáře dosti potvrzuje. Z uvedených důvodů je třeba i počítat s častějším výskytem povodní, přičemž všechny nemusí mít charakter povodní typu roku 2002.
31.3.2006 10:07
ODPOVĚĎ:
Nevím o který bulvární deník konkrétně jde, nicméně vydávat předpověď na celý rok je naprostý nesmysl a rozhodně se pod takovou předpověď nemohl žádný meteorolog "podepsat" - bulvár je bulvár.....!
31.3.2006 10:09
ODPOVĚĎ:
Z historického hlediska letošní výrazná zima nebyla žádným překvapením. Podobné zimy se zcela běžně vyskytovali ve 40tých až 60tých letech minulého století. Spíše jsme si "zvykli" na charakter zim uplynylých 10-15 let, které v Evropě i u nás patřily k výrazně teplejším.
31.3.2006 10:12
ODPOVĚĎ:
To je sice primárně otázka pro prognózního meteorologa a hydrologa, nicméně vzhledem k tomu, že v nejbližších dnech lze sice očekávat srážky a velmi pravděpodobně ne příliš výrazné, tak se domnívám, že rok 2002 se v Praze opakovat nebude.
Teplotní výkyvy jsou dány náhlými a zásadními změnami atmosférické cirkulace nad Evropou, které mohou, ale také nemusí být vztahovány ke globálním klimatickým změnám - k podobným "skokovým" změnám cirkulace docházelo i v minulosti.
31.3.2006 10:16
ODPOVĚĎ:
Na to, aby bylo možno hovořit výhradně o trendu "radikalizace" počasí máme jako klimatologové (bohužel) zatím krátkou řadu měření, nicméně jej nelze vyloučit. Letošní zimu bych považoval z 80% za výkyv z normálu a z 20% za důsledek "radikalizace" (osobní názor)
31.3.2006 10:20
ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že prognózní meteorologové i hydrologové mohou mít v případě letošních povodní, ale i povodní 1997 na Moravě či 2002 v Čechách (jmenuji pouze ty výraznější) čisté svědomí, protože na rychlejší tání a zvýšenou srážkovou činnost s předstihem upozorňovali. Problém vidím ve včasné reakci se strany zmiňovaných starostů a (snad) v některých případech i vodohospodářů - problémy je třeba vždy na někoho svést, zvláště v předvolebním čase.
31.3.2006 10:24
ODPOVĚĎ:
Z fyzikálního hlediska tato teorie není "zcestná" (pokud jde o posun Golfského proudu), ale nejsem přesvědčen o tom, že by tento způsob ochlazování klimatu v Evropě mohl převýšit globální oteplování o kterém se hovořilo do doby medializace Vámi zmiňované teorie. Nezástávám tedy názor, že v důsledku tání ledovců by se teplota v Evropě snížila o často uváděných 4-6 st.C.
31.3.2006 10:29
ODPOVĚĎ:
Činnost člověka se na změnách klimatu nepochybně podepisuje, nicméně nelze vše na člověka "svádět". Dlouhodobý cyklus přirozeného kolísání zemského probíhá (střídání dob ledových a meziledových s periodami 100-140 tisíc let) i nadále a my se v současnosti nacházím v teplé části tohoto cyklu a člověk svojí činností k těmto změnám napomáhá.
31.3.2006 10:33
ODPOVĚĎ:
Podle dlouhodobých projekčních scénářů by se měl trend snižování množství sněhu u nás uplatňovat. Jde však o trend, tzn. každá další zima nemusí mít méně sněhu než ta předchozí. Že bychom se ale do konce 21. století měli dostat z hlediska množství sněhu na současnou úroveň Britských ostrovů, to se nedomnívám.
31.3.2006 10:36
ODPOVĚĎ:
Za určité positivum považuji, že se o klimatických změnách, jejích příčinách i důsledcích v poslední době hovoří častěji než v minulosti, byť k ideálnímu stavu máme asi ještě hodně daleko. V každém případě je třeba naše spotřební chování přehodnocovat, nicméně se však neztotožňuji s názory, že za klimatické změny nese výhradní odpovědnost člověk. Rozhodnout o "číselném" podílu vlivu člověka a o podílu přirozených změn klimatu zatím ještě nelze a domnívám se, že ještě hodně dlouho nebude možné.
31.3.2006 10:44
ODPOVĚĎ:
Otázka asi spíše pro pedologa i hydrologa. Z mého pohledu "půda není v dnešních dnech schopna absorbovat vodu" proto, že došlo k příliš rychlému oteplení a půda je zatím po nízkých teplotách v lednu a únoru ještě dosti promrzná. Rozmrzlá horní vrstva je v těchto dnech ještě relativně malá, rychle se tající vodou nasytí a proto značná část vody z tajícího sněhu po půdě stéká do koryt řek.
31.3.2006 10:45
ODPOVĚĎ:
Otázka je příliš odborná na to, aby se v rychlosti tohot chatu dalo odpovědět. Ve stručnosti: Pracuje se se několika GCM modely z Headley centra v Anglii. Jelikož území ČR "pokrývají" pouze 2-3 referenční body z globálních modelů, je třeba pro jejich využití v regionálních modelech provádět matematické zahuštování pomocí downscalingu. Tyto modely obecně projektují mírný nárůst srážek v zimě (vzhledem k nárůstu teploty spíše ve formě kapalné) a naopak mírný úbytek srážek v létě.
31.3.2006 10:51
ODPOVĚĎ:
Pokud by z jakýchkoliv příčin došlo k vychýlení osy planety, pak by se zcela určitě globální zemské klima dosti zásadně změnilo. Nejsem sice seismolog zabývajícím se zemětřesením, nicméně se nedomnívám, že silná zemětřesení by mohla být příčinou takového zásadnějšího vychýlení zemské osy.
31.3.2006 10:58
ODPOVĚĎ:
Termínem "charakter povodní typu roku 2002" jsem měl na mysli povodně, které zasáhnou výraznou část území státu či regionu. V případě přívalových deštů, kdy během velmi krátké doby vypadne velké množství srážek na malém území, může dojí k rozvodnění malých toků a následně povodně, která zasáhne pouze malé území.
31.3.2006 10:59
ODPOVĚĎ:
Již v jedné z předchozích odpovědí jsem se o dobách ledových a meziledových zmiňoval. Současné paleoklimatiologické poznatky zmiňují za posledních 400 tisíc let již čtyři takové zásadní periody a proto nelze vyloučit ani "periodu pátou"... Nebude to ale záležitost naší, ale ani několika desítek dalších našich generací.
31.3.2006 11:01
ODPOVĚĎ:
V jedné z předchozích odpovědí jsem reagoval na roční předpověď uveřejněnou v "bulváru". Předpovědět počasí na 2-3 měsíce dopředu nelze, lze nejvýše udělat odhad, založený na statistikách. Proto nevím, jaké může být léto, byť řada pranostik (odpozorováno předky) hovoří o tom, že je-li zima tuhá a srážkově bohatá (to se stalo), pak je léto teplé a suché - uvidíme, uplatní-li se tato pranostika letos.....?
31.3.2006 11:06
ODPOVĚĎ:
Určitě ano - proč by měla být ČR výjimkou!
31.3.2006 11:09
ODPOVĚĎ:
Hovoří zde o vlivu člověka. Hladina CO2 skutečně výrazně narůstá - za posledních zhruba 250 let se zvýšila ze vcelku ustálených hodnot 280 ppm na dnešních 380 ppm. Pokud by došlo v budoucnu k nárůstu na úroveň 450 ppm, potom by se proces změny klimatu mohl stát již skutečně nevratným.
31.3.2006 11:13
ODPOVĚĎ:
V jistém ohledu s Vámi souhlasím - o počasí a jeho rozmarech hovoří více než v minulosti a je to i dáno zvyšující se úprovní informačních technologií. Pravdou je ale i to, že těch "rozmarů" přibývá, což je ale i v kontextu s modelovými odhady dopadů klimatických změn. Zemské klima se mění, stejně jako se měnilo v minulosti
31.3.2006 11:18
ODPOVĚĎ:
např: www.ipcc.ch
31.3.2006 11:19
ODPOVĚĎ:
Kjótský protokol je z hlediska zmírňování změn klimatu zaměřen pouze na vliv činnosti člověka. Je to zatím jediná smluvní mezinárodní spolupráce globálního významu (na úrovni OSN).
Protokol je "vstupním krokem" ke snižování emisí, ale ve svojí současné podobě klimatickm změnám může pouze pomoci, nikoliv jim zamezit.
31.3.2006 11:22
ODPOVĚĎ:
Viz některá předchozí odpověď. Podle paleoklimatických záznamů se ledové doby projevovaly v periodách kolem 100-140 tisíc let
31.3.2006 11:23
ODPOVĚĎ:
viz dřívější odpověď
31.3.2006 11:24
ODPOVĚĎ:
viz jedna z předchozích odpovědí
31.3.2006 11:27
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že CO2 a další tzv. skleníkové plyny působí v atmosféře desítky (v některých případech stovky i tisíce let - látky obsahující fluor) než jejich vliv vymizí, pak by stále ještě po značnou dobu koncentrace CO2 narůstaly a na klima by působily
31.3.2006 11:31
ODPOVĚĎ:
Určitě ano, ale připusťme, že ne tak často.
31.3.2006 11:33
ODPOVĚĎ:
Globální oteplování se ztenčováním ozónové vrstvy přímo nesouvisí. Je to skutečně tak, že "....oteplování má vliv na mořské proudy, které potom ovlivňujou naše počasí....". Změny se pak projevuji nejenom v počasí, ale následně i v hydrologii, v zemědělství, lesnictví, na lidském zdraví, atd.
31.3.2006 11:33
ODPOVĚĎ:
Příspěvky člověka lze snižovat řadou způsobů, z nichž asi ten nejpodstatnější je hospodaření s energiemi a využívání energetických zdrojů, které produkují méně uhlíku a nalezení nových zdrojů. Určitě jde o využívání obnovitelných zdrojů, které mohou být ekonomicky přijatelné a v nejbližším časovém horizontu vyšší využívání energie z jádra.
31.3.2006 11:33
ODPOVĚĎ:
Otázka pro prognostika, ale nicméně: předpoklad extrémních dešťů je zcela minimální a lze vyslovit i naději na to, že k zásadnímu zvyšování hladin řek by o víkendu docházet nemělo.
31.3.2006 11:36
Na tuto otázku odmítá dotazovaný odpovídat
Na tuto otázku odmítá dotazovaný odpovídat
Na tuto otázku odmítá dotazovaný odpovídat
Na tuto otázku odmítá dotazovaný odpovídat
ODPOVĚĎ:
Termín třeba "padesátiletá voda" znamená, že tak vysoká hladina vody se podle statistik vyskytuje 1x za 50 let. To ale nemusí znamenat, že se takový následující stav vyskytne až za 50 let - může se vyskytnout třeba za rok.
31.3.2006 11:43
ODPOVĚĎ:
viz odpovědi výše
31.3.2006 11:43
ODPOVĚĎ:
Příští zima může být zcela jiná - nakonec i tato zima se lišila o většiny zim v předchozích třeba deseti letech
31.3.2006 11:43
Na tuto otázku odmítá dotazovaný odpovídat
