Sedmatřicetiletý muž, jehož jméno nesmí být podle novozélandského imigračního práva uvedeno, uprchl s manželkou z odlehlého atolu uprostřed Tichého oceánu před šesti lety. Od té doby pracují na farmě a na Novém Zélandu se jim narodily tři děti. Žádost manželů o azyl tamní imigrační úřad zatím vždy zamítl.
Agentura AP se dostala k zápisu, ve kterém muž popisuje útrapy na ostrově, který pomalu mizí pod hladinou moře. Extrémní vlny, známé jako "královský příliv" od konce 90. let pravidelně bičují pobřeží a bez problémů překonávají zábrany. Zatopené domy, zničená půda, na níž není možné nic pěstovat, kontaminovaná pitná voda, kvůli které jsou lidé nemocní. Tak podle svědka vypadá život na jednom z přelidněných ostrovů Kiribati.
Tento chudý pruh 33 korálových atolů asi v polovině cesty mezi Havají a Austrálií obývá něco málo přes sto tisíc lidí. Podle vědců patří tato země mezi nejvíce ohrožené klimatickými změnami.
Minulý týden se experti shodli na tom, že klimatické změny jsou velmi pravděpodobně dílem člověka. Podle zprávy se hladiny oceánů do konce tohoto století zvednou zhruba o jeden metr. Pokud se tak stane, většina Kiribati nenávratně zmizí pod mořem.
I přes tyto černé vyhlídky, novozélandské úřady rozhodly, že manželé azyl nedostanou, protože se nejedná o běžence. Uprchlík je totiž někdo, kdo je ve své zemi pronásledován, což vyžaduje lidskou interakci. A stoupající oceán do této kolonky nepasuje. Podle úřadů navíc neexistují důkazy o tom, že jsou podmínky na Kiribati tak zlé a ohrožují rodinu na životě. Navíc se prý jejich nesnáze nijak neliší od ostatních obyvatel potápějícího se souostroví.
Páru z Kiribati však teď svitla nová naděje. Případu se chopil známý právník Michael Kidd, který se specializuje na lidská práva, a kauzu prý hodlá dovést až k nejvyššímu soudu, pokud to bude potřeba. Právní experti odhadují, že půjde o velmi zdlouhavý proces, nicméně kauzu bedlivě sledují. Rozsudek totiž zřejmě ovlivní osud desítek milionů obyvatel ostrovů po celém světě.
Za jejich nesnáze můžou lidé
Zarputilý právník hodlá napadnout všechny argumenty. Fakt, že ostatní obyvatelé Kiribati čelí stejným potížím jako jeho klient, podle něj není důvodem k zamítnutí žádosti. Navíc jsou žadatelé údajně obětí persekuce, i když nepřímé. Kidd se odvolává právě na nedávné výzkumy, podle kterých za stoupající hladinu moří může člověk.
Soud, který má začít v polovině října, bude zajímavé sledovat. Případ zřejmě otevře diskuzi o definici uprchlíka a také přijímání běženců z ostrovních států. Austrálie přitom nedávno zpřísnila podmínky udělování azylu a všechny, co připlují do země na lodích, rovnou posílá pryč.
Podle vědců hladina oceánů každoročně stoupá o 3,2 milimetrů, a to od roku 1970. Pode mnohých se však tempo zvyšování hladiny zrychlí a častější budou také bouře, které ještě víc ohrozí na životě obyvatele ostrovních státečků.
Vláda Kiribati se proto snaží připravit na nejhorší. Od sousedního Fidži odkoupí šest tisíc akrů půdy, která by měla zajistit potraviny pro budoucí generace ostrovního národa. S japonskou firmou také jedná o možnosti sestrojit jakýsi plovoucí ostrov, který by ovšem vyšel na miliardy amerických dolarů (na plán japonských konstruktérů se podívejte zde, více si o celém projektu přečtěte zde).
Mluví se také o vládním programu, jenž trénuje mladé lidi v profesích jako zdravotní sestra, automechanik nebo tesařství, aby pak snáze našli uplatnění v "adoptivních zemích".
