„Půda je pod stále větším tlakem lidstva,“ upozorňují vědci ve zprávě. V kombinaci s globálními klimatickými změnami a růstem populace začínají tomuto problému věnovat zvýšenou pozornost. Podle zprávy Klimatická změna a země IPCC při OSN se dnes zemědělství podílí na produkci skleníkových plynů z 23 procent. Jeho vliv by navíc podle odhadů mohl vzrůst do roku 2050 téměř o třetinu. Problém je hlavně rostoucí produkce potravina a odlesňování.
„Report se nevěnuje fyzice změny klimatu, ale analyzuje ryze faktické dopady pro člověka, který chce jíst a pít,“ říká Radim Tolasz klimatolog z ČHMÚ a zástupce ČR v IPCC při OSN. Doplňuje, že zpráva upozorňuje, jaká omezení nás mohou čekat a také návrhy řešení.
Rostoucí nároky na produkci potravin, ale nemusejí být do budoucna jen škodlivým faktorem. Práce s krajinou se může naopak stát součástí řešení klimatických problémů. „Hospodaření v krajině může vázat uhlík z atmosféry a dlouhodobě ho ukládat,“ vysvětluje Tolasz. Například vysazování lesů by tak mohlo pomoci snížit množství oxidu uhličitého v atmosféře.
„Tato zpráva zaměřuje pozornost na souše,“ popisuje Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí UK, čím je práce jeho kolegů zajímavá. Podle Moldána dříve výzkum obracel pozornost spíše ke změnám počasí a všímal si různých extrémních jevů, jako jsou například hurikány. I povrch země je však na klimatické změny velmi citlivý, dokonce citlivější, než oceány.
Jižní Morava může za 50 let vypadat jako spálené vnitrozemí Středomoří |
„Souše se liší od průměru podnebí na celé zemi tím, že se rychleji ohřívá,“ vysvětluje Moldán. Zatímco teplota globálně stoupla o jeden stupeň, na souších to bylo o čtyři desetiny stupně víc.
Vědci upozorňují, že zemědělství aktuálně zabírá třetinu zemské souše. Problémem, je také množství vody, které zemědělství spotřebuje. Až 70 procent využití sladké vody totiž připadá právě na toto odvětví. S tím je spojeno také odlesňování, které komplikuje snahu snižovat emise skleníkových plynů.
Změny v režimu produkce potravin by se do budoucna měly stát dalším klíčovým tématem při boji s klimatickými změnami. Snížení spotřeby masa má přispět k omezení množství metanu, který při trávení produkují hospodářská zvířata a který se rovněž podílí na skleníkovém efektu, a přispívá tak ke změně klimatu.
Zprávou panelu OSN se mají zabývat další zasedání o ochraně životního prostředí, mimo jiné konference OSN o boji s rozšiřováním pouští v září v Indii a konference OSN o změně klimatu v Santiagu de Chile v prosinci.