Neděle je podle agentury AP zasvěcena zejména procedurálním záležitostem před tím, než se do největšího skotského města sjedou představitelé světových států a vlád. Problém při masivní akci představuje mimo jiné to, že se ne všichni delegáti budou moci setkat tváří v tvář kvůli koronavirovým restrikcím.
Konferenci zahájila předsedkyně předchozího setkání v Madridu Carolina Schmidtová, která účastníky požádala o minutu ticha na památku obětí pandemie covidu-19. Konference ve Španělsku se konala v roce 2019, krátce před začátkem globální zdravotnické i ekonomické krize. Její účastníci se i přes dvoutýdenní vyjednávání nakonec nedohodli.
Mnoho témat, která budou delegáti projednávat od neděle do 12. listopadu, byla na programu už několik desetiletí. Týká se to například pomoci vyspělých států snižovat emise v chudších zemích, či jak se adaptovat na vzrůstající teploty. Program OSN pro životní prostředí (UNEP) uvádí, že pokud by nadále platily současné závazky omezování emisí, stoupla by globální teplota do konce století o 2,7 stupně Celsia.
Experti se shodují, že extrémním výkyvům počasí, nebezpečnému zvyšování hladin oceánů a nevratným změnám ekosystémů se dá zabránit jen tehdy, pokud se teplota zvýší maximálně o dva, ale lépe jen o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou.
Podle klimatologů by bylo pro udržení globálního oteplování v bezpečných mezích potřeba, aby emise stlačili do poloviny století prakticky na nulu všichni velcí znečišťovatelé. Právě to se ale může stát kamenem úrazu. Země ze skupiny G20, která sdružuje dvacítku největších ekonomik světa, jsou zodpovědné za více než tři čtvrtiny všech emisí skleníkových plynů, ale na společném postupu se zatím neshodly.
Jablkem sváru ale není jen klíčové téma, tedy rychlost snižování emisí. Spory se vedou také o dílčí otázky, jako je ekologizace automobilového průmyslu, odstoupení od používání fosilních paliv, boj s odlesňováním a emisemi metanu nebo finanční příspěvky rozvojovým zemím.
Lídři na summitu G20 schválili dohodu o zavedení globální minimální daně |
Na konferenci, která potrvá do 12. listopadu, v pondělí a v úterý vystoupí stovka světových státníků, včetně amerického prezidenta Joea Bidena, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či britského premiéra Borise Johnsona, který akci hostí. Českou republiku bude zastupovat premiér Andrej Babiš.
Dorazily tisíce aktivistů, někteří přišli pěšky
Na místo dorazily i tisíce klimatických aktivistů. Svými protestními akcemi chtějí zvýšit tlak na politiky, kteří rozhodují o tom, jakým tempem se budou dál snižovat emise, a přitáhnout pozornost médií. To se podařilo už v sobotu mladé Švédce Gretě Thunbergové, kterou od nádraží provázel policejní kordon.
Jiní aktivisté se rozhodli dorazit pěšky, a mají tak v nohách tisíce kilometrů. Například španělská skupina aktivistů Marcha Glasgow se do Británie dostala trajektem a z přístavu Portsmouth pak putovala přes 600 kilometrů po svých. Lidem ze skupiny Camino to COP26 trvala túra z Londýna a Bristolu skoro dva měsíce, zájemci se mohli připojit kdykoli, třeba jen na jediný den.
Největší protest má být v Glasgow v sobotu 6. listopadu. Přímo na místě se do něj zapojí zástupci stovek organizací a pořadatelé očekávají v centru města na 100 tisíc demonstrantů, k akci se ale připojí i lidé v desítkách dalších zemí světa. Menší protesty se budou konat denně po celou dobu konference.
