Že chapadla severokorejského režimu sahají i do průmyslových oblastí Polska, by asi čekal málokdo. Přesto v několika polských městech přebývá hrstka dělníků z KLDR s požehnáním tamního vůdce. Většina pracuje ve zdejších loděnicích, kde opravují tankery, jež směřují do celého světa.
„Ano, pocházíme z KLDR. Už jsme tady nějaký ten pátek,“ prozradil jeden z dělníků reportérům The New York Times. Své jméno však neprozradil a na další otázky reagoval spěšným odchodem.
Moderní otroci z KLDR dřou pro Kima i v cizině. Z miliard mají pakatel |
KLDR je vysíláním svých pracovníků do zahraničí vyhlášená. Severokorejci dřou v desítkách zemí, většinou na stavbách nebo jiných dělnických pozicích. Nejedná se jen o malé firmy a projekty. Například během příprav světového šampionátu ve fotbale v roce 2022, který se má odehrát v milionářském ráji Kataru, využívají práci Severokorejců hned čtyři velká staveniště. Ovšem neoficiálně. Zřejmě nejhorší podmínky panují na stavbě luxusního mrakodrapu, kde mají během mistrovství bydlet prominentní hosté.
Velkou část výdělku přitom dělníci posílají domů rodinám, podle think tanku Korea Institute for National Unification si pak režim z těchto peněz bere třicet až osmdesát procent. V cizině takto otročí zhruba 174 tisíc Severokorejců, Pchjongjangu ročně vydělají podle střízlivých odhadů stovky milionů dolarů, některé studie hovoří dokonce o miliardách.
Život stranou společnosti
Pro režim se tedy jedná o slušný zdroj peněz. Vzhledem ke stále častějším raketovým testům a vyhrocené rétorice vůči Západu se stali zahraniční pracovníci KLDR terčem sankcí. Rada bezpečnosti OSN v prosinci přijala usnesení, které všem členským zemím doporučuje vyhoštění severokorejských pracovníků do dvou let.
Umělci z KLDR dotují válečné snažení, jejich díla putují do celého světa |
V Polsku pracuje podle Státního úřadu inspekce práce asi 450 Severokorejců, které zaměstnává nejméně devatenáct firem. K největším patří velký komplex na pěstování rajčat nedaleko Varšavy, výše zmíněná loděnice ve městě Police či výrobna kontejnerů v Człuchówě.
Obyvatelé Police, přístavního města na severu Polska protnutého Odrou, severokorejské dělníky potkávají jen zřídka. Většinou v obchodech nebo před ubytovnou, kde přespávají. Každý večer zde postávají a pokuřují cigarety. Jen v neděli si užívají volného dne a v místní škole se schází k pravidelnému fotbalovému zápasu.
V KLDR jim před odjezdem nakázali, aby se drželi stranou ostatních lidí, zapojení do společnosti jim je až na výjimky zapovězeno. Dělníci, kteří pracují v Polsku, proto příliš sdílní nejsou. „Jsme tady legálně. Platíme tu i daně,“ popsal stručně jeden z nich reportérům, než se dal na útěk.
Špatná spolupráce úřadů
Obyvatelé vesničky Koldowo si všimli příjezdu Severokorejců na počátku loňského roku. Šlo o pracovníky firmy Remprodex, která v nedalekém Człuchówě vyrábí přepravní kontejnery. V prvních měsících v nich dělníci museli i spát, navzdory nízkým venkovním teplotám. Později si pronajali část domu v oploceném továrním areálu.
Prokažte věrnost režimu a prodávejte drogy, nakázala KLDR diplomatům |
Vydávání pracovních povolení pro zahraniční pracovníky mají v Polsku na starosti lokální úřady, které jen omezeně spolupracují s celostátními orgány. Nikdo tedy ve skutečnosti neví, kolik Severokorejců a dalších cizinců v Polsku pracuje.
Ministerstvo zahraničí opakovaně apeluje na lokální úřady, aby přestávaly vydávat pracovní povolení obyvatelům KLDR. V lednu letošního roku vejde v platnost zákon, který by měl udělování takových povolení formálně zakazovat. Otázkou zůstává, zda se nařízení v praxi dotkne i těch Severokorejců, kteří už v Polsku pracují.
Severokorejští dělníci pracují například ve sklenících u Varšavy (červeně), loděnicích v Polici (modře) a výrobně lodních kontejnerů v Człuchówě (žlutě)
