Podle státní tiskové agentury KCNA může město pojmout 4000 rodin, které se mohou těšit na nové byty, lyžařský svah, sportovní stadion a další vymoženosti.
I kdyby ale město splňovalo všechna tvrzení šířená severokorejskými médii, stále by bylo jen výjimkou v zemi, kde většina lidí žije v bídných podmínkách. Podle nevládní organizace Národní výbor pro Severní Koreu trpí „mnoho obyvatel nedostatkem jídla, paliv, elektřiny, tekoucí vody a dalších nezbytností“. Na výstavbě Samčijonu se podle dostupných informací podíleli lidé odsouzení k nuceným pracím.
Dopisovatel serveru NK News Colin Zwirko uvedl, že město je skutečně svým způsobem modelové. Server se specializuje na zprávy ze Severní Koreje.
„Zatím má pěkné, čisté fasády a jedinečně zdobné budovy, které se žádným jiným v Severní Koreji nepodobají,“ řekl BBC.
„Člověk, který se bude po Samčijonu pohybovat jako turista, nenarazí na hůř udržované oblasti stranou od hlavních ulic, jako se to stává v Pchjongjangu nebo dalších velkých městech,“ dodal Zwirko. Město je podle něj dost malé a dá se snadno přejít - ve všech směrech měří asi dva až tři kilometry.
Kim Čong-un navštívil Samčijon před dvěma lety, kdy poprvé oznámil velký projekt přestavby. Město tedy nevzniklo na zelené louce; před rekonstrukcí už existovalo. Některé budovy byly přestavěny, zatímco jiné strženy a nahrazeny novými.
Zatím není jasné, zda už se do města někdo nastěhoval, a co se stalo s lidmi, kteří v něm bydleli před začátkem přestavby.
Satelitní snímky navíc ukazují, že některé části města - například hotelové středisko u lyžařského svahu - ještě nejsou dokončené. „Mám pocit, že zahajovací ceremoniál byl v podstatě jen nanečisto,“ dodal Zwirko, podle nějž byl celý projekt přestavby rozdělen do tří fází. „Cílem tohoto otevření bylo posílit morálku a možná získat nějaké peníze z turistiky v malém rozsahu před skutečným velkým otevřením v říjnu 2020.“
