V pondělí bude jednat Rada bezpečnosti OSN o boji proti terorismu a na pořadu jednání má být i KLDR.
Severokorejský tisk napsal, že Pchjongjang Spojeným státům nedovolí učinit z krize mezinárodní problém.
Pchjongjang považuje za nespravedlivé zavést proti KLDR sankce za odstoupení od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), protože to byl podle něj akt sebeobrany.
Při konfliktu kolem severokorejského jaderného programu v letech 1993-1994 USA zvažovaly možnost bombardovat severokorejská zařízení. Bývalému prezidentovi USA Jamesi Carterovi se ale podařilo krizi vyřešit jednáním.
KLDR loni v říjnu přiznala, že pokračuje v jaderném zbrojení. USA proto odstoupily od smlouvy z roku 1994, která počítala s dodávkami topné nafty výměnou za zmrazení jaderného zbrojního programu KLDR.
KLDR pak vyhostila zbrojní inspektory, začala obnovovat provoz jaderných elektráren a odstoupila od NPT. Nastupující jihokorejský prezident Ro Mu-hjon naznačil, že USA minulý měsíc zvažovaly útok na KLDR.
Mnozí účastníci dnešního protestu v Soulu měli na obličejích plynové masky, pálili severokorejské vlajky a portréty prezidenta KLDR Kim Čong-ila. Vyzývali severního souseda, aby se vrátil k NPT a přestal jaderným programem ohrožovat USA i Jižní Koreu.
|
USA o KLDR |
|
Spojené státy jsou ochotny poskytnout písemné záruky, že nezaútočí na KLDR, výměnou za zmrazení severokorejského jaderného programu. V žádném případě však nehodlají podepsat smlouvu o neútočení se severokorejským státem. Uvedla to agentura AP s odvoláním na náměstka amerického ministra zahraničí Richarda Armitage. "Nemáme žádné nepřátelské úmysly vůči Severní Koreji a nehodláme podniknout invazi do Severní Koreje. Věříme, že je způsob, jak to zdokumentovat, ať již výměnou dopisů nebo oficiálních prohlášení či nějak tak," řekl americký činitel. |
 Proti jaderné politice KLDR v jihokorejském Soulu protestovalo přes 30 tisíc lidí. (19. ledna 2003). |
