Podle zástupce Spojených národů Vitita Muntarbhorna se potravinová pomoc OSN dostane jen ke dvěma milionům lidí. Další pak živoří na hranici života a smrti. Do KLDR se navíc blíží zima, a tak zemi hrozí rozsáhlý hladomor.
Situace se rapidně zhoršuje od poloviny roku. Do té doby se podmínky pro dodávky potravin podle zvláštního zpravodaje OSN dokonce zlepšovaly. Světový potravinový program (WFP) měl v té době přístup k větší části obyvatelstva než dříve a mohl pomoci asi šesti milionům potřebných lidí.
Za hlad mohou sankce i sama vláda
Co stálo za náhlým zhoršením situace? Podle Muntarbhorna mohou za krizi s potravinami především sankce, jež OSN zavedla v reakci na druhý jaderný test KLDR provedený v květnu.
Za hrozbu hladomoru ale může i vláda "milovaného vůdce" Kim Čong-ila. Neustále se totiž snaží rozšířit svoji už tak absolutní kontrolu nad ekonomickými aktivitami obyvatel.
Například ženám mladším 49 let není dovoleno obchodovat a byly uzavřeny i některé veřejné trhy.
Ženy mají v KLDR také zakázáno jezdit na jízdních kolech, jež jsou v této zemi hlavní dopravní prostředek, kterým lidé cestují do práce. Tato opatření vedla i k několika střetům mezi obchodnicemi a státními zástupci.
Situaci podle vyslance OSN nepomáhá ani všudypřítomná atmosféra strachu a represí. Severokorejci často skončí v pracovním táboře jen proto, že sledovali film z Jižní Koreje.