"Pan prezident umí jako politik identifikovat podstatu problému jako první. Vystihl například to, že důchodovou reformu jsme nedokázali dobře společnosti vysvětlit. Jako politik je pro společnost užitečný a pro mě inspirující," řekl iDNES.cz ministr dopravy a faktický lídr Věcí veřejných Vít Bárta.
Právě na tom, jak Klausův kritický názor dokázal ovlivnit postoj Věcí veřejných k důchodové reformě, lze ukázat, jaký vliv na chování vlády Petra Nečase má.
Nejdřív se na podobě reformy a změně DPH shodli ekonomičtí ministři a pak i celá koalice, stačila ale prezidentova kritika a Bártova návštěva na Hradě a všechno je zase trochu jinak. Ministr dopravy a s ním i další lidé z VV říkají, že těžko mohou být pro něco, co nemá ani prezidentovu podporu.
Klause posílil Nečasův nástup do čela ODS a pak i jmenování jeho vlády
"Patronem Nečasovy koalice se stal prezident už když se u něj na Hradě před Vánocemi konala schůzka kvůli sporům o policejního prezidenta," míní politolog Ladislav Mrklas, který působí v institutu CEVRO a má blízko k ODS.
Prezident Václav Klaus přijal na Hradě zástupce vládní koalice. (21. prosince 2010)
Na smíru kvůli sporům o výměnu policejního prezidenta se vládní strany domluvily až u Klause na Hradě a odvrátily tak riziko krachu vlády, ještě než po loni schválených škrtech začala připravovat důležitější reformy - důchodovou, zdravotní a daňovou.
Posilování role Václava Klause, který v pondělí bilancoval osmý rok v úřadu hlavy státu a představil svou novou knížku, se dalo tušit už ve chvíli, kdy ODS vyměnila Mirka Topolánka a do čela strany se dostal Klausovi více nakloněný Petr Nečas.
Toho Klaus hned po jeho nástupu podpořil a svou přízeň vládě, kterou později Nečas vytvořil, dával i dál najevo. "Pokud si současná vládní koalice uchová elementární soudržnost, máme příležitost, která se již nemusí opakovat," řekl k chystaným reformám pravostředové vlády loni na podzim ve Sněmovně.
Kriticky se naopak stavěl k protestu odborářů a požadavkům nemocničních lékařů, kteří si ovšem zvýšení svých platů na vládě nakonec vynutili.
Klaus podle politologů zažívá úspěšný rok v politice
"Od okamžiku, kdy musel podepsat Lisabonskou smlouvu, což pro něj byla potupa, zažívá prezident Klaus šťastné období. Prožil podle mě politicky velmi úspěšný rok. Fakticky se stal součástí vlády a v některých ohledech ji i řídí," míní olomoucký politolog Pavel Šaradín.
"Dokonce se domnívám, že by na to jednou mohla ODS i doplatit. Petru Nečasovi by se mohlo stát to, co Mirku Topolánkovi," řekl iDNES.cz Šaradín. Zajímavé je proto podle něj Klausovo pondělní prohlášení, že chce zůstat ve veřejném životě i poté, až za dva roky na Hradě skončí.
"Klausovi v tuto chvíli hraje do karet to, že žádná ze čtveřice hlavních stran nijak nedominuje. ODS sestavila vládu, ČSSD ale ovládla senátní a komunální volby, ale prosadily se výrazněji i dvě nové strany TOP 09 a Věci veřejné a on do toho může vstupovat jako silný hráč," míní politolog Mrklas.
Kromě vlivu na současnou vládu si může Klaus přičíst za uplynulý rok i dva jiné, z jeho pohledu poměrně zásadní úspěchy. S novým pražským arcibiskupem Dominikem Dukou dokázal uzavřít spor o Svatovítskou katedrálu. Církev se přestala se státem soudit a katedrálu teď spravují společně.
Krize, která se převalila Evropou a zasáhla silně nejen Řecko a Irsko, také poměrně výrazně změnila nahlížení na Klausovy euroskeptické názory. Jeho názory na euro, které byly "mainstreamem" mezi českými i evropskými politiky velmi silně kritizovány, jsou náhle vnímány o dost jinak. Podle průzkumů veřejného mínění by teď politici v Česku euro prosazovali stěží, ale hlavně po tom nikdo nijak zvlášť nevolá.
"Pro mne to není žádné vítězství, ale důkaz problematičnosti celé evropské integrace," řekl Klaus v pondělí při bilancování osmého roku na Hradě.
Prezidentova veta příliš úspěšná nebyla, narazil i s přirovnáním kauzy Bátora k hilsneriádě
Sporných věcí a Klausových proher, ať už skutečných či domnělých, je za poslední rok o dost méně a nevypadají tak výrazně. Od začátku roku 2010 vetoval Klaus celkem deset zákonů, ale jen třikrát své veto využil úspěšně - to když zákony vracel až po volbách do Sněmovny a nemohl být přehlasován.
Mezi zákony, které tak spadly ze stolu, byl i zákon o loteriích, který by dal obcím právo zakázat na svém území videoloterijní terminály. Právě za tohle vítězství hazardní lobby, k němuž prezidentovo veto přispělo, sklidil Klaus kritiku i od některých politiků ODS, kteří vedou města a obce a problém gamblerů a heren musí řešit, ale přitom zatím efektivně nemohou.
Václav Klaus a Ladislav Bátora při demonstraci proti Lisabonské smlouvě (3. října 2009)
Za Klausovu prohru lze označit i to, když premiér Nečas kategoricky ministrovi školství Josefu Dobešovi zatrhl jmenovat náměstkem Ladislava Bátoru z euroskeptické iniciativy D.O.S.T, který před lety kandidoval za extremistickou Národní stranu, ale především má blízko k lidem z Hradu a prezident se ho silně zastal. Klaus si za to také vysloužil kritiku - od významných intelektuálů, médií i politiků - když Bátorův případ přirovnal k "hilsneriádě".
Stačilo ale pár dní a Klausův velmi kritický názor na důchodovou reformu, aby byla kauza Bátora byla spolehlivě překryta. Prezident určuje směr, kudy se bude dál ubírat česká politika.
