Přesto může být dobrou hlavou státu. Chce úřad zcivilnit, prý nezneužije pravomocí, chce pomoci obnovit důvěru ve státnost, touží vnést do společnosti víc pohody. Samozřejmě jsou to fráze snažící se rozptýlit obavy. Je to však přesně to, co má prezident nyní dělat.
Nelze očekávat, že by podstoupil lobotomii a nechal si vyřezat část mozku, která patří ODS. Pravděpodobně se však bude snažit o větší politickou neutralitu než Václav Havel, který v zákulisí tvrdě podporoval své oblíbence.
Havel říkal: jsem nadstranický prezident - a nebyl. O Klausovi každý ví, že není nadstranický. Bude muset dokázat, že se alespoň snaží. Pokusí se ještě o jednu sympatickou věc. Havel měl na počátku své vlády stoprocentní podporu, na konci sotva padesátiprocentní.
Čtvrtina lidí si teď myslí, že Klausův nástup je tragédie, polovině je lhostejný. Musí o jejich přízeň bojovat, a to i tak, že se zakletý, nepřístupný "Zámek" na Hradčanech pokusí zobčanštit. To už je dlouho potřeba.
Veřejnost považuje Klause za cílevědomého inteligentního a schopného politika. O jeho morálce si však nedělá žádné iluze. Díky vůli i štěstí, které ho už třináct let provází, dostal možnost si tohle nepříznivé hodnocení napravit.
Jenže Klaus už jednou zklamal. Z tvůrčího odvážného politika se v premiérském úřadě proměnil ve zkamenělého lídra, který přestal chápat, že podvod je podvod, i když zrovna přináší zisk. V prezidentském klání vystupoval ten otevřenější a slušnější Klaus. Byl by zázrak, kdyby tato jeho podoba zůstala celých pět let na Hradě. Ale copak už výsledek.
