Spis StB na KlauseDržel se svého hesla, že studium minulosti je jako zpětné zrcátko: je nezbytné, ale nesmí zaclánět výhled dopředu. Nyní je Klausův vlažný postoj k "otevřené minulosti" opět aktuální.
Brzy má totiž podepisovat zákon o Ústavu pro studium totalitních režimů, který by měl definitivně zpřístupnit veškeré dokumenty Státní bezpečnosti. Podpoří ho prezident?
Hrad zatím nechce dát jasnou odpověď, prezidentské veto se v tomto případě nepředpokládá. Klaus se nejspíš zachová stejně jako v roce 1990, když se schvaloval lustrační zákon. I když nepatřil k jeho příznivcům, nakonec přece jen hlasoval pro.
Bojovníci proti komunismu se zlobí
"Vůbec se tehdy nezapojoval do debaty, nezajímalo ho to. Nakonec ale ten zákon samozřejmě podpořil," vzpomíná tehdejší tvůrce zákona Stanislav Devátý.
Navíc – když lustrační zákon kritizovala v roce 1997 Evropská komise, Klaus se ho zastal. "Svět nechce pochopit, že přecházíme od komunismu ke svobodě," řekl tehdy.
Bojovníci proti komunismu mají Klausovi za zlé, že si neuvědomuje, jak nebezpeční mohou být prominenti komunistického režimu. A svým způsobem mohou mít pravdu.
Proč je tak shovívavý?
Klausovi se například nelíbilo, když ho náměstek Dušan Tříska musel opustit kvůli evidenci v seznamech StB. "Debolševizace nemůže být nosným jádrem programu ODS," říkal tehdy Klaus.
Stejnou zkušenost má s Klausem i jeho bývalá kolegyně Hana Marvanová. V roce 1993 zjistila, že mezi soudci, které jmenoval ministr spravedlnosti za ODS Jiří Novák, jsou i lidé, kteří se před listopadem 1989 podíleli na procesech s disidenty.
"Připadalo nám to nestoudné. Udělali jsme si seznam těch lidí a vyrazili na klub ODS, abychom tomu zamezili. Byl tam Klaus s dalšími ekonomickými ministry – Dybou a Kočárníkem. Vzpomínám si, že nás s tím vyhodili," vypráví Marvanová.
Co řekli udavači na KlauseProč je Václav Klaus k prominentům komunistického režimu tak shovívavý? Marvanová si myslí, že ho minulost prostě nezajímá. "Klaus je především ekonom. Má takový ten svůj ekonomický pohled na věc. Ostatní záležitosti, jako jsou lidská práva nebo vyrovnání se s minulostí, má sklony bagatelizovat," myslí si Marvanová.
Společnost není jen antikomunistická
Poslanec ODS Marek Benda, jehož otec byl mluvčím Charty 77, má za to, že za Klausovým postojem se může skrývat i žárlivost: "Určitá míra žárlivosti na disidenty tam možná je. Klaus má možná pocit: Já jsem taky něco v té bance dělal, ale o tom nikdo nemluví, všichni se baví jen o těch, kdo byli v první linii."
Klausovi kritici si navíc myslí, že si je prezident dobře vědom toho, že většina společnosti není vyhraněně antikomunistická – a dokáže své výroky dobře zacílit
Jako když v roce 1994 řekl v rozhovoru pro deník Právo: "Je načase, abychom jasně řekli, že viníkem toho, co se tady dělo, byl komunistický režim, a nikoli pár jednotlivců, kteří v rámci něj páchali ty či ony nedobré činy."
