"Trest zákazu pobytu za pouhý přestupek považuji v kontextu českého práva za nepřiměřený, konkrétní ustanovení novely za nedomyšlená a neodpovídající proklamovaným záměrům navrhovatelů," uvedl v tiskovém vyjádření prezident Václav Klaus.
Prezident připomíná, že novelu se podařilo prosadit ve Sněmovně až napodruhé. Přidává se také ke kritikům, kteří už dříve poslankyni ODS Ivaně Řápkové vyčetli, že změna je zmatečná a protiústavní, protože svoboda pohybu a pobytu patří k základním lidským právům. Kromě politiků se proti novele postavil také ombudsman Pavel Varvařovský.
Podle Klause byla novela od počátku předmětem sporů pro "zjevný populismus a politickou účelovost, ale i pro svoji nedomyšlenost, snadnou zneužitelnost i možnou protiústavnost".
"Novelu přestupkového zákona považuji za další doklad nebezpečného a stále výraznějšího trendu řešit společenské problémy jejich kriminalizací namísto odstraňováním jejich příčin. Zákazem pobytu obec svůj konkrétní problém nevyřeší, jen ho dočasně přesune k sousedům," míní prezident.
Novela může opět projít, potřebuje 101 poslanců
Novela, kterou iniciovala bývalá primátorka Chomutova, říká, že kdo opakovaně páchá přestupky, tomu může obec až na tři měsíce zakázat pobyt na svém území. Pravidlo se týká přespolních pachatelů a vztahuje se například na opakované drobné krádeže, rušení nočního klidu či třeba nabízení prostituce na veřejném prostranství. Opakování přestupků sčítá po dobu jednoho roku.
Podle Klause ale není možné lidi trestat na základě trvalého pobytu, protože ten dnes nehraje v životě lidí tak důležitou roli jako dříve. "Dojíždět za prací a žít jinde o víkendu a jinde v pracovní části týdne je dnes běžné. V důsledku toho může mít zákaz pobytu pro takto trestané nezanedbatelné následky – může jim znemožnit rodinný život, zaměstnání či péči o vlastní nemovitost," upozornil prezident.
Novelu loni v březnu odmítla vláda s tím, že zákaz pobytu je příliš tvrdým trestem (více o odmítavém stanovisku kabinetu čtěte zde). Sněmovna později na novelu kývla a poslala ji do Senátu. Ten ji odmítl (více o senátním ne čtěte zde) a vrátil poslancům. Ti senátní veto 105 hlasy přetlačili a změnu odeslali prezidentovi. Nyní se k ní budou muset potřetí vrátit. Na přehlasování prezidentského veta potřebují nadpoloviční, tedy stojedničkovou většinu hlasů.
