Václav Klaus vždy tvrdil, že jeho názory jsou konzistentní. Ohledně EU to platí dvojnásob.
Ze své kritiky eurounijních myšlenek a projektů neustoupil ani o píď, ba spíše ještě více přidal. Sklidil za to hněv europoslanců, expremiéra Paroubka či bývalých členů vlády.
Na druhou stranu se stal jedním z nejznámějších bojovníků proti centralizaci Evropy.
Netancuji v ulicích
Spory o podobu a směřování EU vypukají mezi prezidentem a proevropsky orientovanými politiky, tuzemskými i zahraničními, s železnou pravidelností.
Klaus se přel s bývalým ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou (který mu vzkázal, že o EU nic neví), přel se s bývalým premiérem Paroubkem (který mu chtěl zakázat cesty do zahraničí, pokud nebude držet proevropský kurs vlády), přel se s bývalým předsedou Poslanecké sněmovny Lubomírem Zaorálkem a mnoha dalšími.
Kritiku EU "vpašuje" kamkoli - do novoročních projevů, do svých knih, novinových článků. Před referendem o vstupu Česka do EU zaujal neutrální postoj a přestože všichni politici k podpoře vstupu nabádali, Klaus se podobných prohlášení zdržel.
Naopak způsob vedení eurokampaně kritizoval. "Informace, které byly vědomě šířeny, byly zavádějící, okrajové, nemířící k podstatě věci, jednostranné, zdůrazňující pouze plusy neboli přínosy a opomíjející věc druhou," řekl na účet televizních spotů před referendem. Jak v něm hlasoval, odmítl říci.
"Naším současným cílem je nenechat se rozpustit v Unii. Nechci evropský pas. Já nemám důvod tančit a zpívat v ulicích. Náš vstup do Evropské unie představuje složitý problém, který s sebou přinese výhody i nevýhody. Radikálně změní naši budoucnost a nebude to jenom v dobrém," prohlásil například v rozhovoru pro francouzský deník Le Figaro.
Jako kostka cukru
Přístupovou smlouvu České republiky k Unii do Atén ještě podepsat jel, svými obavami se ale netajil. "Bude nám chybět, o tom jsem stoprocentně přesvědčen," pronesl tehdy na téma ztráty české suverenity.
Když pak vstup do Unie skutečně nastal, nemohl zvolit symboličtější gesto, než jaké udělal, když vystoupal na mýtickou horu Blaník. Ta je od pradávna spojena s pověstí o dřímajících rytířích, kteří Česku vyrazí na pomoc, až bude zemi nejhůře.
Zde prezident "oslavil" vstup naší země do unijních struktur a přesně o půlnoci si po proslovu přenášeném televizí Nova připil tradičním českým pivem.
"Chtěl bych vás pozdravit z tohoto mimořádného místa opředeného mýty... Chci vyzvat všechny z vás ke svornosti, varovat před nepřiměřeným očekáváním, po němž může následovat deziluze." "Chtěl bych vás požádat všechny o píli, pracovitost a k využití talentu, abychom něčeho dosáhli... Věci nepoběží samy, nesmíme složit ruce do klína. Přeji nám dost sil, sebevědomí a odvahy k nové situaci, které právě nastala." Václav Klaus na Blaníku |
Česko se tak stalo členem Evropské unie a Václav Klaus mohl začít svou kritiku "zevnitř".
Zvláště se opřel do euroústavy, která se v té době stala tématem čísla jedna v celé EU. Prezident varoval před tím, že text euroústavy činí z Evropské unie místo společenství rovnoprávných národů jeden velký superstát. A že se v něm Česko může rozpustit jako kostka cukru v kávě.
"Společnou zahraniční politiku nepotřebuji, to by bylo nebezpečnější než cokoli jiného," poznamenal například v rozhovoru pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Jako ekonom kritizoval i jednotnou evropskou měnu. "Je zřejmé, že je jednou z příčin současného zpomalení evropské ekonomiky," prohlásil.
Soustavně také odmítal vzkazy politiků a aktivistů, aby vyvěsil na Hradě vedle české vlajky i vlajku Evropské unie. Nevidím důvod, proč by tu měla být, odpovídal Klaus na podobné výtky.
Klaus kritizuje euroústavu, europoslanci Klause
Na jaře 2005 odstartoval prezident Klaus svoji vlastní kampaň proti euroústavě, když vydal knihu irského profesora Coughlana "Řekneme své ano nebo ne evropské ústavě".
Napsal i několik článků do novin, ze kterých hlavně Klausovo "Desatero" (deset bodů, proč nepodpořit euroústavu) vzbudilo rozruch i za hranicemi Česka.
"Mám strach o Evropu... Bojím se, a proto jsem proti ratifikaci evropské ústavy, nic víc," řekl tehdy německým novinářům.
S kritikou ihned přišli poslanci Evropského parlamentu Jo Leinen a Roca Vidal-Quadras. Klaus je podle nich euroskeptik, který zemi zavádí do izolace a ohledně euroústavy lže. Česku tak prý škodí.
Prezident označil výroky za útok na hlavu státu i na suverenitu České republiky a žádal vysvětlení od předsedy Evropského parlamentu.
"Česká republika je země v srdci Evropy a byla by škoda, kdyby se kvůli tomuhle euroskeptikovi a zavádějící kampani dostala do izolace". (Jo Leinen, předseda ústavního výboru EP) |
Následný vývoj dal však českému prezidentovi v mnohém za pravdu. Nejprve euroústavu v referendu odmítla Francie, poté Nizozemí. Politici EU byli v šoku, Klaus "na koni". Jeho předpovědi se vyplnily a ukázalo se, že není tak osamocený, za jakého ho mnozí označovali.
Naopak se stalo to, co by nikdo nečekal. Euroústava se najednou stala předmětem široké kritiky a i když doposud neustále ožívají pokusy ji v nějaké pozměněné verzi oprášit, dokument je dosud "mrtvý".
"To, že EU dnes ústavu nemá, vůbec nikoho nepálí. Nikdo ji nepotřebuje, nikdo se po ní neptá. Věrozvěstové ústavy nám celý rok bušili do hlavy větu, že buď ústava, nebo konec světa. Myslím, že každý mi dá za pravdu, že to byl ideový, ideologický spor určitých skupin lidí," řekl prezident v rozhovoru pro Český rozhlas.
V čele euroskeptiků
Ačkoli kritikové Klausovu pozici zlehčují a vykreslují ho jako osamoceného bojovníka, podobného rytíři Don Quichottovi, nachází prezident pomalu své spojence. Naposledy v osobě polského prezidenta Kaczynského, kterému se projekt euroústavy a omezování národní suverenity také nelíbí.
Mnozí také, i když ne tak silně, přejímají jeho argumenty a rétoriku. Zvou prezidenta na různé semináře a konference. Klaus se tak stal neformálním vůdcem euroskeptiků.
"Václav Klaus je jediný evropský čelný představitel, kterého dnes po celém světě považují za státníka. O určitých tématech mluví prorockým hlasem, kterému naslouchají daleko za hranicemi České republiky. Češi mají veliké štěstí, že Václav Klaus je jejich prezidentem," řekl na adresu hlavy státu irský profesor Anthony Coughlan.
