Klause se v úvodu návštěvy zeptal maďarský novinář, zda jsou dekrety stále platné. "Jsou to normálně platné zákony tehdejšího Československa, tudíž i dnešní České republiky. Nicméně tyto zákony dneska již nemají žádný smysl, nic se podle nich dneska nerozhoduje. To víme všichni my v České republice, stejně tak jako v Maďarsku. Odmítám s minulostí hrát současné politické hry," odpověděl.
Benešovy dekretyVýnosy československého prezidenta Edvarda Beneše z období od května do července 1945, které řídily chod státu bezprostředně po skončení druhé světové války. Nařízení mimo jiné umožnila vyvlastnit majetek německy a maďarsky hovořících menšin a odsunout je ze země. |
Téma dekretů nechtěl otevírat ani jeho protějšek János Áder. Maďarský prezident zdůraznil, že s Klausem jednali o aktuálních otázkách a budoucnosti česko-maďarských vztahů, nikoliv o minulosti.
Klaus dodal, že s Áderem na žádný problém v česko-maďarských vztazích nenarazili a ani žádný není. Dosluhující český prezident připomněl, že se nynější návštěvou přijel do Maďarska jako hlava státu rozloučit.
Maďarsko Benešovy dekrety, jež po válce zbavily československé Maďary a Němce na základě kolektivní viny občanství a majetku, dlouhodobě považuje za sporné. V maďarském parlamentu se nyní chystá návrh na vyhlášení památného dne, který má připomenout osud Maďarů vysídlených po válce z jižního Slovenska. Usnesení podporují poslanci vládní strany Fidesz i zástupci vlády.
Český prezident v minulosti opakovaně varoval před prolomením Benešových dekretů. V půli listopadu prohlásil, že po jeho odchodu bude v Česku chybět obhájce v sudetoněmecké otázce (více čtěte zde).
