Schůzku s nejvyššími armádními představiteli svolal sám Václav Klaus, aby vysvětlil svůj názor na armádní reformu a seznámil se všemi aspekty a dopady.
Jak informoval ředitel Tiskového odboru prezidentské kanceláře Petr Hájek, prezident považuje za nezbytné, aby výsledkem armádní reformy byla taková struktura ozbrojených sil, která bude vyváženě odpovídat jak zájmům a potřebám České republiky, tak spojeneckým závazkům.
Podle Klause navíc musí "vojensko-politické ambice českých ozbrojených sil realisticky odrážet současné ekonomické možnosti i reálný vliv a postavení Česka ve světě".
Nová pozměněná úspornější varianta počítá s rychlejším zmenšení armády a tedy výraznějším rušením posádek a propouštěním. Na konci reformy by armáda měla čítat 23 tisíc vojáků a nejvýše 7 tisíc občanských zaměstnanců.
To vše proto, že resort obrany kvůli razantním škrtům ve státních financích, dostane
|
PŘÍLOHY |
 |
 |
 |
Podobný plán nastínil už při své rezignaci na ministerský post Jaroslav Tvrdík, když poukazoval na skutečnost, že s nižším rozpočtem nemůže provést reformu armády v takové podobě, jakou slíbil. Jak tehdy uvedl, změny sice budou pokračovat, ale experti budou muset reformní plán přetvořit.
Již nyní tak jasné, že armáda například musí zapomenout na vyzbrojování podzvukových bitevních letadel L-159 a letouny budou pouze cvičné. Ke škrtům by mělo dojít i v položce mimořádných nákladů, které armáda využívala například pro zahraniční mise či při povodních.
Škrty ve státním rozpočtu a nižší výdaje na obranu donutily českou armádu doslova k radikálním změnám. Jen den po svém vzniku zároveň zřejmě i skončilo nové velitelství podpory v Táboře. Město s největší vojenskou tradicí v zemi o vojáky asi přijde úplně.
Podobný osud navíc postihne i další dvě velitelství. Během uplynulých dvou měsíců ministr Kostelka doslova objížděl vojenské základny po celé zemi a informoval dotčené útvary o tom, že musí zaniknout nebo utlumit svůj provoz.
To se týká i letecké základny v Náměšti nad Oslavou nebo elitní vrtulníkové základny u Přerova.
