Zatímco se poslední dobou Hrad a vláda přou o interpretaci rusko-gruzínské války, dnes se oba politici shodli. Edvard Beneš byl podle nich velký státník, řekli ve svých projevech při pietní akci u hrobu spoluzakladatele svobodné Československé republiky.
Klaus v řeči odmítl zjednodušující tvrzení, že Beneš za své politické kariéry selhal. "Stalo se populární tvrdit, že Benešův zápas o svobodu státu nebyl úspěšný. Je to pravda v tom smyslu, že podlehl náporu dvou děsivých totalit," připomněl prezident dva osmičkové roky, kdy se země dostala do područí německé a posléze sovětské totality.
Podle prezidenta je ale nezpochybnitelný Benešův přínos vzniku samostatného národa. Prezident si mezi řádky rýpl i do Evropské unie, která si dnes nárokuje to, na čem Beneš dlouhé roky tvrdě pracoval. "Zejména díky němu a jeho dílu dnes odevzdáváme Evropské unii významné součásti celostátní suverenity jako nezpochybnitelná a respektovaná národní a státní entita," uvedl prezident.
|
Beneš by měl podle Klause zůstat v paměti národa jako velký státník. "V jeho éře jsme alespoň dvě desetiletí byli skutečně nezávislou a suverénní zemí," řekl prezident o období mezi lety 1918 až 1938, kdy byl Beneš nejprve ministrem zahraničí a poté prezidentem republiky. Klaus tak naráží na současnou integraci Evropské unie, která suverenitu zemí postupně stále více omezuje, když si přivlastňuje jejich národní pravomoci.
Topolánek: Kdo z nás by na jeho místě obstál?
Edvarda Beneše se zastal i premiér Mirek Topolánek. Beneš podle něj žil v hektické a složité době, která stavěla před lidi osudová dilemata. "Kdo z nás by na jeho místě obstál a obstál by vůbec někdo?" zamyslel se Topolánek. "Beneš dodnes zůstává jediným českým politikem, který vedl světové společenství," připomněl premiér Benešovu kariéru ve vedení Společnosti národů.
Česko si šedesátileté výročí úmrtí druhého československého prezidenta připomíná jen pár dní poté, co Nejvyšší soud svým způsobem "prolomil" takzvané Benešovy dekrety, když dědičce šlechtického rodu Walderode vrátil pozemek ve Žďárku u Turnova. - o restitučním případu čtěte zde
To může být precedens pro další vydávání majetku, kolem kterého dosud stát chodil po špičkách a jehož vydávání právě s odkazem na Benešovy dekrety dlouhodobě odmítal.
Prezident Klaus také nedávno poukázal na možnost obejití Benešových dekretů v případě schválení Lisabonské smlouvy. "Obával bych se toho," řekl v rozhovoru pro iDNES.cz.
