Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Klaus se možná nemýlí, ale hodně zjednodušuje, míní klimatolog

  11:00aktualizováno  11:00
Výkyvy počasí uplynulých dnů všem zamotaly hlavu. Snad s jedinou výjimkou: klimatologové překvapeni nebyli a asi jen tak nebudou. Potvrdil to i Radim Tolasz, náměstek ředitele pro meteorologii a klimatologii Českého hydrometeorologického ústavu v rozhovoru s Barborou Tachecí.

Politikům stačí, když se o boji proti změnám klimatu píše, ekonomové by měli spočítat, kolik stojí, říká klimatolog Radim Tolasz. | foto: Michal Šula, MF DNES

S klimatologem si Barbora Tachecí povídala o počasí, které bude mít extrémní výkyvy, a o vlivu člověka na klimatické změny.

Během několika dnů se vystřídalo léto, podzim i zima - je to důkazem klimatických změn?
Je to jedním z důkazů klimatických změn. Klimatické změny jsou obrovským komplexem a nejde říci, že když teď fouká, je to důkaz.

Budou se tyto rychlé změny počasí objevovat stále častěji?
Jsem přesvědčen o tom, že ano. Ostatně už to tak je desítky let. Posledních několik dekád se četnost extrémních jevů zvyšuje, ale zároveň se zvyšuje povědomí o těch jevech.

Kdo je Radim Tolasz

Osobní údaje
Narodil se v roce 1964. V roce 1987 absolvoval fyzickou geografii na brněnské univerzitě, kromě klimatologie se v rámci studia věnoval třeba geologii. Je otcem dvou dospělých dětí, syna a dcery.
Kariéra
V Českém hydrometeorologickém ústavu pracuje RNDr. Tolasz od roku 1986, věnuje se především klimatologickým datům a managementu meteorologie.
Záliby
Kromě práce, kterou jmenoval na prvním místě, je to rekreační sport - zejména lyžování a čtení knih o historii, na období nezáleží. Na svém blogu napsal, že se snaží hovořit spisovně a vyhýbá se silnějším výrazům, kouření i alkoholu. Tvrdí také, že je v praktickém životě nepoužitelný.

Kam až to půjde? Co budeme zažívat třeba za dalších deset let?
Příliš velká změna nebude, ale budou pokračovat extrémy. To počasí se musí jednou zlomit a potom zase bude pět šest let úplný klid. Modely máme napočítané do roku 2030 pro Českou republiku a neočekáváme žádné změny směrem k ochlazování nebo zmírňování extrémů.

A v těchto modelech máte napočítaný nějaký vliv boje proti klimatickým změnám, nebo ne?
Ne. Protože všechny modely, nejen ty naše, ale i globální, říkají, že žádný zásah se nemá šanci projevit dřív než po roce 2030. Klimatický systém má obrovskou setrvačnost.

Kdyby vás Václav Klaus pozval na večeři a chtěl si popovídat o klimatu, přijal byste?
Určitě. Neměl bych důvod odmítnout.

Co byste mu chtěl říci?
Mně se nelíbí, že se snaží zasahovat do oboru, kterému příliš nerozumí. On sám říká, že do ekonomie nemají zasahovat neekonomové. Takže bych mu řekl, že jsem se u něj inspiroval a říkám, že do klimatologie by neměli zasahovat neklimatologové. Snad by to prošlo.

Po letitých zkušenostech s muži bych následně doporučila pochválit.
Určitě. Teď jsem to chtěl říci sám od sebe: pochválil bych ho za to, jaký udělal odborný skok zhruba od toho roku 2006, kdy se do této problematiky prvně více mediálně vložil. V té době říkal v podstatě to, že neexistují klimatické změny, člověk neničí přírodu - dnes je mnohem dál. Spoustu se toho naučil.

Četl jste jeho knížky o klimatu?
Jednu.

Ale on napsal dvě. Jak tedy víte, že udělal takový klimaticko-vědomostní skok?
Z novin, časopisů, televize. Ta druhá knížka je shrnutím jeho předcházejících výstupů a projevů na dané téma.

Byly pro vás prezidentovy pohledy v něčem inspirativní, nebo jste jen kroutil hlavou?
U kapitolek, které se zabývaly environmentalismem, jsem přikyvoval. U kapitolky o klimatu jsem nesouhlasně kroutil hlavou.

Asi se shodneme na tom, že prezident Klaus není hloupý ani nevzdělaný, ani neschopný udělat závěr z informací, které má. Tak jakou dělá chybu v přemýšlení o klimatu?
Není schopen pojmout klima a klimatologii v celém kontextu. Hodně to teď zjednoduším: třeba když přeletí Spojené státy a po návratu řekne, že v New Yorku bylo o deset stupňů méně než v Los Angeles, tak proč klimatologové dělají vědu z toho, když se za sto let změní teplota o jeden stupeň.

To se neumíte zasmát fóru? Takových provokací má prezident v zásobě tucty a baví ho, jak na to skáčete.
Já miluju fóry, ale zrovna prezidenta nepodezírám, že jich má přebytek. Takže: když takto pohovoří po návratu z Ameriky, je to absolutní nepochopení klimatického systému a toho, co vlastně klimatická změna znamená.

Jsou snad v něčem jeho názory nebezpečné? Nebo jsou prostě nevětšinové a tím samy o sobě iritují?
Nevětšinové názory většinou iritují, to máte pravdu. Ale mohou být i nebezpečné, protože on má zvláštní schopnost tím, jak je charizmatický, ovlivňovat veřejnost. Ovlivňuje veřejnost ve směru, že klimatická změna není žádný problém.

No a co? Vždyť veřejnost není v boji proti takzvaným klimatickým změnám směrodatná, je to politická záležitost. To si rozumíme?
Ne. Právě politickou záležitost přece bude ovlivňovat veřejnost.

Myslíte, že právě v klimatologii budou evropští a světoví lídři naslouchat veřejnosti? To se musím usmát.
Já jsem idealista, myslím, že by to tak mělo být ve všech oborech. Ale máte pravdu, nevěřím tomu.

Rozhovor Barbory Tachecí s klimatologem Radimem Tolaszem.

V ten moment je přece úplně jedno, co Václav Klaus říká veřejnosti o klimatu, takže jaképak nebezpečí. Jsou mezi odborníky klimatology a meteorology lidé, kteří se stavějí na jeho stranu?
Já jsem přesvědčen, že ano. Nemohu přesně říci, že se stavějí na jeho stranu, protože klimatologové a meteorologové pořád o vývoji klimatu pochybují. Vždycky něco spočítají, předpovědí a pořád pochybují, zda by do toho výpočtu neměli ještě něco přidat. Ale většinově se klimatologové stavějí na opačnou stranu, než na které stojí Václav Klaus.

Obě strany říkají, že tu máme klimatické změny. Jedna říká, to nic není, příroda si poradí, druhá - podle vás ta větší - říká, my to zastavíme. Je to ten hlavní rozdíl?
Přesně tak. Jedna strana s tím bojuje, druhá se snaží zapomenout. Pak je ještě třetí skupina, která říká: měli bychom se tomu přizpůsobit.

Není lepší se s tím místo boje, o jehož efektu toho moc nevíme, opravdu naučit pracovat, žít a využívat to?
Naučit se s klimatickými změnami žít, to je přesně to, co já podepíšu. Ale naučit se se změnami pracovat a využít je, to už trochu zavání tím, že bychom rádi přírodu využívali.

Ale co je na tom? Vždyť přírodu využívali lidé odjakživa.
To ano. Na tom není nic špatného. Ale není asi rozumné přírodu ohýbat. Lidé třeba ohýbali řeky a výsledkem je vyschlé jezero. Měli bychom cítit rozdíl mezi využíváním a zneužíváním přírody.

jejíma očima

Byl to první klimatolog, kterého jsem v životě potkala. Představovala jsem si ho trochu jako šíleného vědce s ambicemi poroučet větru dešti. Místo toho přišel sympaťák, který vypadal tak naprosto normálně, že mě donutil vzít klimatology na milost bez ohledu na mírnou hysterii, kterou mnozí z nich pomáhají kolem klimatických změn spouštět. Kdykoliv mluvil o přírodě, zjihl -vznešeně se tomu říká pokora. Po rozhovoru ho mrzelo, že jsme nemluvili o Českém hydrometeorologickém ústavu, kde pracuje, a jeho financování; byl evidentně připraven bít se za svoji firmu jako lev a to je sympatické. Dával mi hádat, kolik ústav zaměstnává lidí, a já neuhodla ani napotřetí - osm set. Jenže všichni vidí jen Táťánu Míkovou v televizi - kolik toho všeho děláme, nemá nikdo potuchy, posteskl si. Mám ráda lidi, kteří milují svoji práci. Radim Tolasz k nim bez nejmenší pochyby patří.

Kdo a jak změřil, jak se na klimatických změnách podílí člověk?
To je právě jedna z věcí v klimatologii, která se nedá jednoznačně spočítat.

Takže Václav Klaus, který relativizuje údajně dominantní vliv člověka na tyto změny, může mít pravdu?
Může mít pravdu. Ale na druhou stranu zase většinový názor klimatologů a většinové výstupy jejich modelů říkají, že člověk svým vlivem na přírodu dominuje. Náš problém ale je, že na tohle nemáme laboratoře, takže to nejde ověřit.

Jestli opravdu jistě nevíte, jakou měrou se na změně klimatu podílí člověk, tak není nynější ambice především evropských politiků do klimatu zasahovat tou vámi kritizovanou snahou ohýbat přírodu?
My to sice nevíme přesně, ale víme, že člověk se na klimatických změnách podílí. A je dobré minimalizovat jakýkoliv negativní vliv člověka na přírodu.

Za jakou cenu?
Já nerad bojuji proti klimatickým změnám, ale když už tomu hnutí tak říkáme, je nutné k tomu ještě přidat jedno důležité: musíme to dobře spočítat, jestli se nám to ekonomicky vyplatí. A to se dneska neděje.

Všechny ty mezinárodní konference, kjótské protokoly, plány, kdo a jak sníží emise čeho a dokdy - jsou na vodě? Jsou ekonomicky nepodložené?
Tady si myslím, že ekonomové ještě nenašli shodu. Ani většinovou.

Takže děláme něco, co nevíme, jestli se vyplatí. Proč to děláme?
Protože jsme ve stavu, kdy klimatologové něco řekli, politici se toho chytli a teď jsou na řadě ekonomové, aby to spočítali.

Tak politici se toho chytli, aniž by to měli spočítané. Tuším proč: milují regulaci, milují moc, milují své zásahy do čehokoliv. Nepotřebují ekonomické výpočty, když se nabízí tahle skvělá šance regulovat. Co myslíte?
Víte, co jim stačí? Aby to byl mediální trhák. A tím boj proti klimatickým změnám je.

Na evropském stole leží návrh, aby do roku 2020 byly sníženy emise skleníkových plynů o dvacet procent. A místo, aby někdo řekl, co blázníte, vždyť k tomu nemáte ekonomické výpočty, tak se tady Martin Bursík zasazuje, aby na konferenci o klimatu do Kodaně nejel Klaus. To jsme v blázinci?
Není to normální. Není. Já si myslím, že teď by ekonomové tohle měli vzít a spočítat.

Co a kdy by se doopravdy stalo, kdyby svět proti klimatickým změnám nebojoval?
To odhadnout nelze, protože nevíme, jak se svět bude v budoucnosti chovat. Troufám si říci, že pokud se budeme chovat normálně, dobře, příroda si s tím ve výhledu stovek let poradí.

Tak proč ta hysterie? Nemůže být povzbuzována kromě touhy politiků zasahovat a být v televizi i byznysem? Je přece spousta oborů, které - když na ten vlak hysterie nasedneme - budou vydělávat velké peníze. Co myslíte?
Může to v tom hrát roli a podle mě to v tom hraje velkou roli. Tak ten byznys funguje. Firmy zavětřily, že i v České republice budou potřeba antimalarika, tak je vyvíjejí. Ale ptejme se: je to špatně, nebo dobře?

Dobře je vyvíjet cokoliv, špatně je kvůli tomu chtít regulovat životy lidí. Kdo kromě farmacie na takzvaném boji proti klimatickým změnám vydělá?
V jednotlivých oborech se mohou najít skupiny, které hodně vydělají: zemědělství, speciálně vývoj nových zemědělských odrůd, strojírenství, doprava.

A kdo na tom prodělá?
Může na tom prodělat každý, pokud se časem zjistí, že to bylo všechno zbytečné. Což nelze vyloučit. Ale investovat do nových technologií bychom přece měli i bez klimatické změny, nebo ne?

Václav Klaus možná není schopen pojmout klimatologii a klima v celém kontextu, jak jste řekl, ale jako neodborník dochází k velmi podobným závěrům. V čem vy vlastně s tím prezidentem nesouhlasíte?
Já nesouhlasím s tím, jak to zjednodušuje. Ale jinak si myslím, že se docela shodneme.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Politici přicházejí na povolební vyjednávání do Poslanecké sněmovny (22. října...
Zestátníme veřejnoprávní média, chce Okamura. Krok k totalitě, míní ČRo

Lídr hnutí SPD Tomio Okamura navrhuje, aby byly zestátněny Český rozhlas a Česká televize. Podle něj veřejnoprávní média špatně hospodaří. Zrušit chce i...  celý článek

(ilustrační snímek)
Ostravská ČSSD má nové vedení. Část členů žádá odchod strany do opozice

Boj v ostravské ČSSD, který před parlamentními volbami zdánlivě utichl, se v pondělí opět rozhořel na okresní konferenci strany, kam přišly asi tři stovky...  celý článek

Mimořádný sjezd německé SPD. Poslední kancléř strany Gerhard Schröder. (25.6....
Zeman ocení další velká jména, na Hradě vyznamená Schrödera a Lopraise

Prezident Miloš Zeman hodlá podle MF DNES při příležitosti státního svátku 28. října na Hradě vyznamenat bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera....  celý článek

Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?
Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?

Tragický případ z minulého týdne nejspíš pohne českými zákony o pěstounské péči.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.