"Jestli jsem proti něčemu vystupoval, tak proti tomu, aby jednání byla bez obsahu," prohlásil Klaus, který i za svého prezidentství opakovaně pochyboval o smysluplnosti V4. Vyzýval proto vládu, aby navrhla konkrétní projekty.
Jeden takový společný úkol v pondělí prezidenti včetně Klause podpořili. Všechny čtyři země by měly společnými silami vstoupit do takzvaného schengenského systému. Ten ruší hranice mezi zeměmi EU, ale nové členské země se stanou jeho součástí až ve chvíli, kdy dokážou své hranice ochránit.
"Hlavním projektem nemůže být podpora pár folklorních souborů. Kvůli tomu nejsou potřeba summity. Nejdůležitější projekt je nyní přechod do schengenské zóny," podotkl Klaus.
Diplomaté se však obávají, že ne všechny země dokážou zajistit hranice stejně rychle. Česko totiž nebude sousedit s nečlenskými zeměmi EU na rozdíl od Polska, které musí zajistit dlouhou hranici s Ukrajinou.
Postoje k odsunu už známe
Summit se nakonec odehrál v mnohem poklidnější atmosféře, než se očekávalo - také proto, že se prezidenti na oficiální úrovni vyhnuli některým rozporuplným tématům.
Jedním z nich byla polsko-německá deklarace z minulého týdne. V ní Aleksander Kwasniewski a Johannes Rau vyzvali k evropskému dialogu na téma historie vyhánění národnostních menšin.
Poláci chtěli toto téma původně v Budapešti otevřít, čeští diplomaté se tomu však snažili zabránit. Premiér Vladimír Špidla kvůli tomu volal minulý pátek do Berlína německému kancléři.
Klaus v pondělí novinářům řekl, že deklaraci považuje za polsko-německou věc. Reagoval však na část prohlášení, v němž Kwasniewski s Rauem soudí, že je třeba nově posoudit a zdokumentovat všechny případy vyhánění, které se odehrály ve 20. století v Evropě.
"Nevěřím v přísliby očekávání toho, co může navrhovaný nový evropský dialog přinést," řekl Klaus.
