Václav Klaus začal s lepší známkou, než s jakou odešel do politického důchodu jeho předchůdce. Zatímco Havel si od veřejnosti vysloužil loni průměr 2,84 a v roce 1999 dokonce horší trojku, Klaus začal s prospěchem 2,61.
Sociolog Daniel Kunštát z CVVM pro to má vysvětlení: "Václav Klaus dovede dobře vyhmátnout nálady veřejnosti. Jeho viditelné politické aktivity a názory - ať už šlo o postoj k Iráku nebo česko-německým vztahům - kopírovaly převažující mínění lidí."
Hlava státu podle něj boduje i snahou o lidovější přístup a bezprostředními kontakty s občany.
Nejhůře lidé ohodnotili výkony Senátu, KSČM a US–DEU. Jejich průměrné známky se blíží ke čtyřce.
|
V září se CVVM ptalo 1030 respondentů: "Jak byste hodnotil činnost politických stran a institucí v posledních dvanácti měsících? Známkujte jako ve škole, kde jednička je nejlepší, pětka nejhorší ocenění." Jakou dostali známku: |
"To jsou dvě různé věci. Když někdo volí určitou stranu, neznamená to, že k ní má nekritický vztah," vysvětlil Daniel Kunštát.
Připustil, že právě voliči KSČM bývali ke své straně shovívavější. Tento vztah se podle něj ale už znormalizoval.
Upozornil také na to na to, že horší hodnocení vládních stran i premiéra nelze dávat do souvislosti s aktuálním děním kolem reformy veřejných financí.
"Pokles trvá už od podzimu 2002. Dochází k němu po nástupu každého nového kabinetu, vláda Miloše Zemana byla ve stejné pozici," řekl Kunštát iDNES.
O "blbé náladě" prý také nemůže být ani řeč. Ke skokovému zhoršení vztahu veřejnosti k politikům totiž došlo v letech 1997 a 1998, od té doby už dochází jen k menším výkyvům.
