"Na vině jsou právní problémy. Faktem je, že prezident republiky Římský statut (smlouvu, která Mezinárodní trestní soud zakládá, pozn. red.) zatím neratifikoval z důvodů vážných právních nesrovnalostí," řekl iDNES.cz tiskový mluvčí Hradu Radim Ochvat. (o soudu vice v rámečku)
Místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek totiž nedávno prezidenta kritizoval, že dohodu dosud nestvrdil svým podpisem, i když Senát ji schválil už loni v červenci a Sněmovna o pár měsíců později.
Podle Zaorálka nemá prezident v tomto případě právo veta. "Je evidentní, že ta doba už je za hranicí toho času, který má prezident k dispozici," řekl. Sám však dodal, že nemá informace o důvodech, proč prezident smlouvu nepodepsal.
Ke kritice Hradu se v úterý přidali i zelení. "Václav Klaus nemá důvod bránit ratifikaci, s níž vyjádřila souhlas vláda i obě komory parlamentu. Česká republika je v době svého předsednictví jedinou zemí EU, která nepodpořila celosvětové snahy zabránit beztrestnosti pachatelů nejhorších trestných činů. Svou nečinností poškozuje prezident naši mezinárodní prestiž," uvedli ve svém tiskovém prohlášení.
Hrad: Míč je na straně vlády
Zdržení však není způsobeno otálením Hradu, ale právními pochybnostmi, které nastolila vláda. Mezinárodní trestní soud totiž zakládá smlouva z roku 1998 (zvaná Římský statut). A právě způsob její ratifikace vyvolává v Česku pochybnosti právníků.
Sama vláda totiž v důvodové zprávě pro parlament z jara 2008 tvrdí, že mezi Římským statutem a českou ústavou existují rozpory. Je přitom pikantní, že žádá prezidenta o ratifikaci smlouvy, jejíž soulad s ústavou sama zpochybňuje.
Topolánkův kabinet přesto navrhl rozpory vyřešit tím, že o smlouvě bude parlament hlasovat ústavní většinou. Podobnou tezi ale před časem odmítl Ústavní soud, když projednával Lisabonskou smlouvu. Rozpory jakékoli mezinárodní smlouvy s ústavou nemůže vyřešit takovéto hlasování, ale jen explicitní změna ústavy, řekli soudci.
Klaus navrhl dvě řešení
Prezident se proto v prosinci a poté znovu v lednu obrátil dopisem na vládu. Ministrovi zahraničí navrhl dvě možná řešení. Vláda buď připraví a prosadí změnu ústavy, nebo má požádat prezidenta a on sám se obrátí na Ústavní soud. - prezidentův dopis čtěte zde
Ten by měl jasně říci, zda Římský statut je skutečně v rozporu s ústavou, nebo jsou vládou zmiňované rozpory jen domnělé. Prezident by zároveň uvítal aktuální stanovisko Legislativní rady vlády, vzkázal Hrad do Strakovy akademie.
"Jakmile bude objektivně zřejmé – buď v důsledku ústavní změny nebo v důsledku nálezu Ústavního soudu – že Římský statut Ústavě neodporuje, jsem připraven bez dalšího odkladu podepsat ratifikační listinu," ubezpečil prezident.
Ministr Schwarzenberg ale dosud neodpověděl. "Odpověď od pana ministra pan prezident dosud neobdržel, proto otázka ratifikace Římského statutu zůstává otevřena," řekl iDNES.cz Ochvat.
Kancelář prezidenta proto nechápe, proč zelení za nečinnost kritizují Klause. "Nevím, jak probíhá komunikace uvnitř vlády, jíž je pan Bursík místopředsedou, a Strany zelených, za niž je Karel Schwarzenberg ministrem," dodal.
Podle Hradu také není pravda, že by k podpisu vyzvala prezidenta i Rada Evropy, jak zelení tvrdí.
Lednový text, kde výzva k ratifikaci Římského statutu zazněla, je běžnou neadresnou rezolucí, která vybízí ty členské státy Rady Evropy, které dosud Římský statut neratifikovaly, aby tak učinily. Takovou rezoluci schvaluje Rada Evropy každý rok.
"Je to adresované obecně státům, nikoli Václavu Klausovi. Ty státy, kterých se to týká, tam ani nejsou vyjmenovány," hájí se Hrad.
Co je Mezinárodní trestní soudInternational Criminal Court (ICC) sídlí v Haagu. Jeho úkolem je trestat válečné zločiny, zločiny proti lidskosti, genocidu a zločiny agrese spáchané po 1. červenci 2002. Jde tedy o jakousi obdobu poválečného soudu v Norimberku, zde ale v permanentní podobě. Spojené státy původně soud velmi podporovaly, názor ale změnily poté, co nedostaly "výjimku" pro vlastní ozbrojené síly. Nesouhlasí ani Rusko a Čína, z pěti stálých členů Rady bezpečnosti má ICC podporu pouze Velké Británie a Francie. Česká republika Římský statut podepsala 13. dubna 1999. V roce 2008 byl schválen parlamentem, k ratifikaci zbývá podpis prezidenta. |
