|
O roli případu privatizace Třineckých železáren v kauze politické korupce v ODS více ZDE |
Václav Klaus před soudem řekl, že si na inkriminovaný rozhovor s Josefem Zieleniecem nepamatuje.
Soudce původně plánoval, že po výpovědi předsedy ODS bude moci vynést verdikt. K soudu se však nedostavilo několik důležitých svědků - sponzorů.
Svědci zatím Nováka podrželi
Šorfová, Krčmářová, Otto a Novák jsou jediní, kdo s pochybnými sponzorskými příspěvky v roce 1995 přišli přímo do styku - ať už je rozepsali, nebo jim přišly podvržené darovací dopisy, nebo podepsali daňové přiznání.
Ostatní svědectví jsou už jen zprostředkovaná. I když některá z nich vyzněla v Novákův neprospěch, vždy to bylo jen v rovině nepřímého důkazu.
U soudu dosud nezaznělo, že by Libor Novák v době, kdy ODS dostala dvakrát sedm a půl milionu maskovaných nastrčenými sponzory, znal pravý původ peněz.
Natož že to byl on, kdo je nechal rozepsat.
Žalobce je s průběhem procesu naopak spokojen. Domnívá se, že soud Nováka potrestá.
Klaus o třinci věděl, řekl Zieleniec
Informaci o tom, že za jmény údajných sponozrů ODS Bács a Sinha je skrytý případ privatizace Třineckých železáren, Zieleniec získal od bývalého poradce Pavla Koláře, kterému ji sdělil mediální expert Michal Kuzmiak po schůzce s Liborem Novákem v hlavní kanceláři ODS.
"Informoval jsem Václava Klause, že jsem obdržel informaci, že problematika mrtvých sponzorů může souviset s Třineckými železárnami. Řekl to svoje: Slyším, slyším. A pak ještě dodal nelichotivou větu na adresu Libora Nováka," uvedl Zieleniec, který o pochybném sponzoringu ODS včera veřejně promluvil poprvé od odchodu z politiky před více než třemi lety.
Josef Zieleniec včerejším svědectvím zopakoval své tvrzení z listopadu 1997. Václav Klaus tehdy obratem Zieleniecův výrok tvrdě popřel: "Opakovaně prohlašuji, že jsem se o totožnosti pravého dárce oněch nešťastných sedmi a půl milionu korun dozvěděl až tento týden. O takové informaci od Josefa Zieleniece nevím." Liboru Novákovi přitom Zieleniecova výpověď pomohla. Exministr totiž řekl, že od Nováka ani v neformálních rozhovorech nikdy neslyšel o darech Bácse a Sinhy nic víc, než stálo v oficiální výroční zprávě ODS - tedy že sponzory jsou oni dva. "Jednoznačně se vyjádřil, že neví nic víc, než je oficiální verze," řekl Zieleniec.
Naopak pro ODS, kterou coby místopředseda opustil v říjnu 1997 kvůli zprávám o možnosti čerpat peníze z tajného zahraničního účtu, Zieleniecovo svědectví nevyznělo příliš lichotivě.
Uvedl totiž, že se strana od jara 1996 zajímala hlavně o to, jak celý problém vyřešit, aby z něj vyšla co nejlépe. "Veškeré diskuse se soustředily na to, jak tu situaci politicky vyřešit." Na otázku, zda se ODS zajímala třeba o problém zdanění darů a možný daňový únik, Zieleniec na chodbě soudu odpověděl: "Nebudu to komentovat.
Všechno, co jsem řekl, už jsem řekl u soudu." Vzápětí však naznačil, že přece jen nechává něco pro sebe.
"Skončí-li tento proces, rád poskytnu na toto téma širší výpověď," dodal.
Svým svědectvím Zieleniec zároveň sám sebe usvědčil toho, že rok a půl o všem věděl mlčel až do listopadu 1997, kdy se k penězům vydávaným za dar Bácse a Sinhy přiznal podnikatel Milan Šrejber. Do té doby politici ODS stále tvrdili, že o pravém původu peněz nic nevědí.
 Vedoucí sekretariátu ODS Marta Šorfová vypověděla, že do kanceláře ODS přišly dopisy se jmény fiktivních sponzorů Lájose Bácse a Radžíva Sinhy, 25. dubna 2000. |
