Vila v pražské Slunné ulici před válkou patřila známé německé rodině Lippertů, která vlastnila proslulé lahůdkářství v centru Prahy.
Podle archivních dokumentů, které má MF DNES k dispozici, byli po porážce Hitlerova Německa sourozenci Viktor Lippert a jeho sestra Marie provdaná Knappová odsunuti do Německa. O Marii Knappové její sousedka po válce prohlásila, že byla členkou nacistické strany.
Nevěděli jsme o tom, říká armáda
Pro současného majitele domu, ministerstvo obrany, i nájemníka, tedy kancelář prezidenta, jsou to dosud neznámá zjištění.
"Kdekterý dům v Praze má pohnutou historii. Dokumenty neznám, ale pokud jde o historii nějakého objektu, tak se týká spíš majitele než nájemníka," míní Klausův mluvčí Petr Hájek.
Když armáda objekt Hradu nabízela, po jeho historii nepátrala. "Rozhodně jsme o tom nevěděli. Může to být citlivé, ale prezidenta se tyto okolnosti netýkají," říká náměstek ministra obrany Jan Dzvoník.
Landsmanšaft hledá původní majitele
Klaus se však může dostat pod tlak sudetských Němců, kteří naléhají na zrušení Benešových dekretů. Právě na jejich základě byl Lippertům majetek vyvlastněn. Po historii rodiny už v Mnichově pátrá sudetoněmecký landsmanšaft.
"Je to dobrý příklad toho, že nelze udělat tlustou čáru za minulostí, dřívější osudy budou vyplouvat na povrch," řekl zástupce sudetských Němců v Praze Peter Barton. Čeští diplomaté očekávají, že sudetoněmecké sdružení historii Klausova bydliště využije při další snaze prosadit zrušení dekretů.
Stopa Lippertových končí po válce v Duryňsku. Ale i po desítkách let si na Viktora Lipperta i jeho otce Josefa na pražské Ořechovce pamatují. "Jejich lahůdkářství bylo prvotřídní," říká jedna z pamětnic.
Do konce války se jim dařilo
"Starý pan Lippert byl laskavý pán, který chodíval na procházku s krásným zrzavým jezevčíkem. To on vedl obchod, jeho syn takový nebyl. Za ženu měl zpěvačku městského německého divadla. Vidím je jako dnes. Ona nosila norkový kožich a on chodil v dvouřadém raglánu," vzpomíná jedna z pamětnic, jejíž strýc byl v Lippertově lahůdkářství v učení.
Josef Lippert se narodil roku 1861 v Žatci, pocházel z bývalých Sudet. Zřejmě se mu obchod dařil, a tak se rozhodl od českých majitelů koupit vilu ve Slunné ulici. Vilu si pořídil v roce 1933, ve stejném roce, kdy se v Německu dostal k moci Adolf Hitler...
Lippertovým se až do konce války však dařilo dobře. "Z mladého Lipperta jsme si dělali legraci, nebyl příliš pohledný, spíš takový divný. Bylo na něm vidět, že je z bohaté rodiny, vždycky před domem na něho čekával vůz se šoférem. To jeho žena byla náramná fešanda," vzpomíná pamětnice Helena Olmerová.
Když skončila válka, mnozí Němci z Prahy utekli, ty, kteří zůstali, čekal odsun. Manželé Lippertovi sice vilu z poloviny vlastnili, ale bydleli v sousedství. V domě žila Lippertova sestra, Marie Knappová.
Ta po válce čelila obvinění, že spolupracovala s nacisty - tedy přesněji, že byla (či někdo z jejích blízkých) členem Hitlerovy nacistické strany.
"Před dvěma měsíci jsem podepsala prohlášení paní Knappové o národnostní loajalitě. Učinila jsem tak z důvodů sousedských. Po zralé úvaze svůj podpis odvolávám," stojí na listu, který je v archivu hlavního města Prahy. Na lístek dolů někdo dopsal, že se u Knappové scházeli nacisté.
O tom, zda se Knappová za války provinila, či neprovinila proti "české národní cti", rozhodovala takzvaná trestní komise. Jenže řízení bylo zastaveno bez výsledku, protože Knappová byla Němka a čekal ji stejně odsun. Skončila v lágru v Praze Modřanech, kde se sešla s bratrem a jeho manželkou.
Tam je už čekal vlak. Lippertovi ještě české úřady požádali, aby byli dopraveni do městečka Warmensteinach v Bavorsku. Nakonec údajně skončili jako správci hotelu v německém Duryňsku.
