Prezident Václav Klaus nepodporuje podle kancléře Jiřího Weigla zavedení přímé volby prezidenta.

Prezident Václav Klaus nepodporuje podle kancléře Jiřího Weigla zavedení přímé volby prezidenta. | foto: iDNES.cz

Klaus nechce přímou volbu prezidenta, ale aby mohly vznikat silné vlády

  • 230
Zatímco vláda a ČSSD připravují změnu Ústavy a zavedení přímé volby hlavy státu všemi občany, současný prezident Václav Klaus je proti. "Není příznivcem přímé volby," řekl na konferenci v Senátu Klausův kancléř Jiří Weigl. Prezident podle něj dává přednost změně volebních pravidel, aby snáze vznikaly silné vlády

Dlouhodobým problémem jsou podle prezidenta slabé vlády. "A možnost prezidenta ovlivnit vládní program je omezená," uvedl Weigl. Klaus by chtěl řešení, které by skoncovalo s rozpolcením politické scény.

"To nelze vyřešit jednoduchou změnou volby hlavy státu, ale volebního zákona, který by umožnil sestavení silné vládní většiny," řekl kancléř. Změna způsobu volby hlavy státu by měla podle současného prezidenta smysl jen v případě, že by se výrazně změnily i prezidentovy pravomoci. Na to ale nejsme připraveni, uvedl Weigl.

Dalším argumentem Václava Klause proti přímé volbě prezidenta je to, že by to znamenalo další volby s miliardovými náklady. Sám Klaus, který je prezidentem již podruhé za sebou, už kandidovat v příštích volbách nemůže, i kdyby hlavu státu místo poslanců a senátorů volili všichni občané.

Ministr Pospíšil: Při jednání o přímé volbě jsme dosáhli značného posunu

Zástupci stran vládní koalice a opoziční sociální demokracie přes Klausovy výhrady pokračují na přípravě změny Ústavy, kterou budou muset schválit obě komory parlamentu.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS)

"Dosáhli jsme významného posunu," řekl v Senátu ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil z ODS, který se expertních jednání účastní. "Většina zákonodárců by se podle dosavadního průběhu jednání přiklonila k dvoukolovému systému přímé volby, jako je to u voleb do Senátu," uvedl Pospíšil. Na tom se už koalice se sociální demokracií shodla.

Na rozdíl od Klause si Pospíšil nemyslí, že by se při změně Ústavy kvůli přímé volbě měly měnit prezidentovy pravomoci. "Pokud by se do pravomocí sáhlo, měli bychom se zabývat nejen postavením hlavy státu," míní ministr spravedlnosti.

Zásah do prezidentových pravomocí prosazuje opoziční ČSSD

Zásah do pravomocí hlavy státu naopak prosazuje opoziční ČSSD. Jde třeba o to, aby nemohl sám, bez kontrasignace, jmenovat členy bankovní rady České národní banky, potvrdil v Senátu poslanec ČSSD Jeroným Tejc.

Strany řeší také to, zda a za jakých podmínek by mohl být přímo volený prezident z funkce sesazen. Sociální demokracie se už přitom vzdala požadavku, aby mohla být hlava státu odvolána v referendu. Věci veřejné naopak opustily svůj návrh, aby lidé prezidenta volili takzvaným australským modelem, kdy lidé nevybírají jen jednoho kandidáta, ale sestavují jejich pořadí, a pokud nemá nikdo většinu, hlasy se přepočítávají.

Jednání právních expertů vládní koalice a sociální demokracie budou podle místopředsedkyně Věcí veřejných a Sněmovny Kateřiny Klasnové pokračovat 30. března. Premiér Petr Nečas chce mít jasno o tom, jak by měla vypadat změna Ústavy, do konce dubna. Nástupce Václava Klause má být zvolen začátkem roku 2013.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video