"Naše generace je citlivá i na to, co nám diktuje Al Gore a podobní," vysvětloval své názory, na které podle jeho slov mělo dění kolem roku 1968 vliv.
Setkání s Fischerem pak Václav Klaus využil mimo jiné k tomu, aby dodatečně poděkoval Rakousku za velkou pomoc, kterou poskytlo československým emigrantům. Rakousko tehdy přijalo 200 tisíc Čechů.
"Velmi si ceníme toho, že nám Rakousko otevřelo pomyslná vrátka a umožnilo našim lidem odejít," řekl při debatě v Mikulově.
Velvyslancem v Praze byl v roce 1968 pozdější rakouský prezident Rudolf Kirschläger. "Byl to rozhodný zastánce lidských práv. Když viděl situaci v Praze a bezmoc lidí, kteří se cítili ohroženi a chtěli uprchnout, jako velvyslanec v podstatně ignoroval pokyny z Vídně a uděloval víza ve velkých počtech," uvedl Fischer. Kirchläger byl později za svůj postoj vyznamenán.
Klaus také okomentoval takzvaný "komunismus s lidskou tváří" jako změnu politického systému. Podle něj ho lidé nechtěli.
"Nebyl naší ambicí, chtěli jsme režim úplně jiný, změnit ho fundamentálně, ne jen převléci kabát," prohlásil a druhým dechem připomněl, že Evropa to vnímala přesně naopak.
Oba prezidenti rovněž vzpomínali na politickou situaci v tehdejším Československu. "Vedení komunistické strany už nemělo situaci ve svých rukách, v roce ´68 šlo o komunistické vůdce na východ od nás," konstatoval Klaus.
Heinz Fischer hodnotil vpád vojsk Varšavské smlouvy jako první krok ke konci komunismu v Evropě. "V té době ztratil komunismus jakoukoliv morální kritičnost a lidé se od něj začali odvracet," dodal.
