Jeho předchůdce Václav Havel zásadně do Číny nejezdil na protest proti tamnímu porušování lidských práv.
Klaus prolomil toto tabu už loni v říjnu návštěvou recepce na čínské ambasádě. Prezident Chu Ťin-tchao pozval Klause do Číny loni během oslav 300 let od založení Petrohradu.
"Do Číny jezdí všichni světoví státníci a v tomto smyslu by český prezident nebyl žádnou výjimkou. Naopak, výjimkou by bylo, kdyby se tomu z nějakých fundamentalistických důvodů bránil," řekl Klaus v rozhovoru pro MF DNES.
Vlajka Tibetu? Prázdné gesto
Do Číny skutečně v posledních letech řada vrcholných státníků včetně amerického prezidenta přijela. Od demokratických státníků se nicméně očekává, že Číňanům připomenou porušování lidských práv.
"Když se setkám s čínskými představiteli, velmi urputně hájím své pojetí občanských práv a svobod a otázku liberalismu či neoliberalismu. Jde o to, jestli mě to vede k nějakým falešným hříčkám a gestům," říká Klaus a dodává, že za tato zbytečná gesta považuje, když například radnice Prahy 3 vyvěšuje tibetskou vlajku a myslí si, že tím dělá nějaký vážný krok k zlepšení práv v Číně.
Z Klausovy cesty do Číny, kde má prezident vystoupit s přednáškou, nejsou nadšeni někteří diplomaté ani organizace dohlížející na dodržování lidských práv. Podle mínění některých diplomatů není nutné, aby do komunistické země jezdil i prezident, protože rozvoj vzájemného obchodu podporuje v Pekingu průběžně vláda či poslanci.
Diplomaté se také domnívají, že by do Prahy měl nejprve přijel čínský premiér, který je pozván. Oplatil by tak tři roky starou návštěvu premiéra Miloše Zemana, mezitím Čínu navštívili i ministři a někteří zákonodárci.
