"Krok prezidenta Klause považujeme za porušení ústavních principů, neboť prezident má z ústavy pravomoc vrátit návrh zákona s odůvodněním Poslanecké sněmovně, a pokud tak neučiní, tak má povinnost zákon podepsat," domnívá se senátor a místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier. "Prezidentův přístup chytré horákyně ´ani nahá, ani oblečená´ je nepřípustný," dodává.
Malá důchodová reformaMalá důchodová reforma reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu. Vládě přikázal upravit vyplácení důchodů podle zásluhovosti. Lidé s vyšší mzdou, kteří platí vyšší sociální pojištění, by měli ve stáří dostávat důchod vyšší. Malou důchodovou reformu poslanci schválili na konci června poté, co přehlasovali levicový Senát. |
ČSSD pobouřil fakt, na který upozornila Mf DNES. Klaus odmítl k takzvané malé důchodové reformě připojit svůj podpis, protože se zákonem nesouhlasí. Zároveň ale odmítl využít prezidentského veta, a zákon se proto nevrátí poslancům.
Podle opozice by si ale takový krok dovolit neměl. ČSSD se odvolává na články 50 a 51 ústavy, které říkají, že hlava státu má právo vrátit přijatý zákon do 15 dnů ode dne, kdy mul by postoupen. Zároveň stanovují, že přijaté zákony podepisuje předseda Sněmovny, premiér a právě prezident.
Porušení ústavnosti bez trestu
Advokát Jan Kysela, který se specializuje na ústavní právo, dává názoru sociálních demokratů za pravdu. "Panuje obecná shoda na tom, že v tomto případě si prezident počíná protiústavně. Ale to je tak všechno, co s tím mohou ti, kteří se na tom shodnou, dělat, protože to není opřeno o žádnou sankci," komentuje situaci Kysela.
Podpis hlavy státu je podle Kysely tradičním ověřením legislativního procesu. "Ověřuje, že to, co doputuje do sbírky zákonů, je opravdu řádným výsledkem zákonodárného procesu. Jinými slovy, že se na tom usnesl parlament a nepřinesl to tam třeba pošťák nebo někdo, kdo šel zrovna okolo," vysvětlil Kysela.
Klaus se podobně nezachoval poprvé. Svůj podpis nepřipojil například v roce 2004 k zákonu o zásluhách Edvarda Beneše.
Stejnou formu nesouhlasu použil i v dubnu 2005. Tehdy nepodepsal zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie. Označil jej za neekonomický i neekologický.
Před třemi lety zůstal bez jeho parafy zákon, který upravoval podmínky pro uzavření sňatku či registrovaného partnerství. Letos v březnu postup zopakoval u změny zákona o České národní bance.
Před Václavem Klausem zákony odmítl podepsat i jeho předchůdce ve funkci Václav Havel. "Bylo to v případě, kdy jeho veto přehlasovali poslanci," dodal Kysela.
Podpisy chybí, zákony platí i bez nich
Na tom, že zákon vejde v platnost, se rozhodnutím prezidenta nepodepsat nic nemění. Nicméně podle experta podobnými kroky prezidenti podrývají význam podpisů pod právními normami.
"Jejich podpis ztrácí smysl. Ve chvíli, kdy lze zákon vyhlásit, aniž by na něm byl podpis prezidenta, tak tam asi není potřebný. A pokud tam není potřebný, tak ve finále neslouží k ověřování řádnosti zákonodárného procesu," míní Kysela.
Změna ústavy by podle Kysely devalvaci podpisu prezidenta nezabránila. "Jako v jiných případech, to není problémem textu zákona, ale problémem jeho aplikace," dodal advokát.
