ÚDER NA IRÁK:
on-line reportáž
České ministerstvo zahraničí má ale za to, že nemocnice bude mít humanitární poslání, pro které mandát OSN není nutný.
"V první řadě půjde o životy lidí," řekl mluvčí ministerstva Vít Kolář. Podle něj by nemocnice měla odjet co nejrychleji.
Také ministr obrany Jaroslav Tvrdík už dříve řekl, že mandát OSN v tomto případě není nutný.
Pro Kavana je prioritou zapojit do konfliktu OSN. "Nyní je třeba se soustředit na budoucnost. Jak umožnit OSN co nejdříve poskytnout humanitární pomoc," řekl Kavan.
Také poválečná obnova Iráku by se podle předsedy Valného shromáždění OSN měla konat s mandátem mezinárodního společenství. "O tom bude muset ještě rozhodnout Rada bezpečnosti OSN," uvedl Kavan. Dodal, že na obnově země by se mohla podílet i Česká republika.
Vláda bude o lékařích jednat v pondělí
Vláda bude o vyslání 7. polní nemocnice jednat v pondělí. Jednotka má působit v okolí Basry na jihu Iráku.
Milionové město přitom zatím není pod kontrolou spojenců. V oblasti, která trpí nedostatkem vody a potravin, hrozí humanitární katastrofa.
Jednotka bude moci odcestovat 4. dubna, řekl na tiskové konferenci první náměstek ministra obrany Jaroslav Škopek.
Pokud návrh ministerstva schválí vláda a parlament, vyrazí do oblasti konfliktu 150 členů nemocnice. Ochranu vojenských lékařů má přitom zajistit sto výsadkářů 6. skupiny speciálních sil z Prostějova.
"Parlament by materiál mohl v případě vládního souhlasu projednat ještě příští týden," řekl Škopek.
Češi by měli v oblasti asi 650 vojáků
Česko, které oficiálně stojí mimo konflikt, by tak v oblasti Perského zálivu mělo asi 650 svých vojáků.
Velikost kontingentu v oblasti by po vyslání nemocnice a její ochrany byla podle náměstka "hraniční možností" České republiky.
"Je to maximum toho, co může tato země a její armáda mít a udržovat v zahraničí," řekl Škopek.
Nemocnice podle něj rozhodně nebude součástí operace Svoboda pro Irák, tedy nynějšího vojenského útoku.
Novináři ale nedostali jasnou odpověď, zda nemocnice tedy bude, stejně jako česko-slovenský protichemický prapor, součástí protiteroristické operace Trvalá svoboda, nebo jiné, dosud nepojmenované humanitární akce. Možné také zřejmě je, že bude operovat samostatně.
Jedná se také o dopravě, zřejmě ji zajistí najatá komerční firma. Vojáci předpokládají, že velkokapacitní letouny budou muset uskutečnit až 20 letů.
Osloveno bylo pět firem, dodal Škopek. Nemocnice má 50 lůžek, šest míst na jednotce intenzivní péče a je schopna pomoci až třem stovkám pacientů denně.
Nemocnice přijde téměř na půl miliardy
Škopek zdůraznil, že nemocnice vyjíždí na humanitární misi. Půlroční náklady na vyslání vojenského zdravotnického zařízení, které má 147 členů, ministerstvo spočítalo na 473,5 milionu korun.
Na financování by se ale zřejmě měly podílet i Británie a USA, s nimiž Česko o nemocnici intenzivně jedná.
Nemocnice by byla součástí českého národního kontingentu, kterému by měl velet současný šéf 1. česko-slovenského protichemického praporu Dušan Lupuljev, řekl Škopek.
Nemocnici samotně bude velet Mojmír Mrva, velení chemiků nejspíš převezme Lupuljevův zástupce Jiří Gajdoš.
