„Stále máme zájem. Nemění na tom nic ani zpoždění. Nabízíme platformu, která je prověřená boji,“ řekl velvyslanec King novinářům během své návštěvy kasáren ve Staré Boleslavi, kde se setkal s americkými vojáky projíždějícími Českem na cvičení v Pobaltí.
Dřívější americká nabídka na dodání strojů UH-1Y Venom výrobce Bell, kterou schválil loni americký Kongres, měla přitom časové omezení do konce května. Do té doby byly Američané schopni garantovat u výrobce cenu 575 milionů dolarů, tedy asi 12 miliard korun.
Zda Spojené státy znovu nabídnou tyto stroje, ale velvyslanec King neuvedl.
Zakázka na dodávku dvanácti víceúčelových vrtulníků pro armádu má ale zpoždění. Navíc ji na popud ministryně obrany v demisi Karly Šlechtové (za ANO) prošetřuje Vojenská policie. Konkrétní důvody, proč se obrátila na vyšetřovatele, ale neuvedla.
Vrtulníky v armáděČeské armáda v současnosti používá dohromady 41 vrtulníků ruské výroby Mi-8, Mi-17 a Mi-24/35. Provozovat je chce až do roku 2023. První nové stroje by podle původních plánů mohly být zařazovány do výzbroje od roku 2020. |
V dubnu přitom avizovala, že tendr na dodávky strojů ministerstvo obrany vypíše v létě. „Rozhodla jsem, jak zadáme zakázku na 12 nových víceúčelových vrtulníků. Nebudeme oslovovat jediného dodavatele. Využijeme výjimku podle zákona o zadávání veřejných zakázek a oslovíme minimálně tři uchazeče,“ řekla Šlechtová. Velení armády mělo zpřesnit parametry strojů.
Armáda čeká na jméno dodavatele dvanácti nových víceúčelových vrtulníků poměrně dlouho. O výběru se spekuluje už nejméně dva roky. V nejužším dosud zůstávaly dva typy strojů - UH-1Y Venom amerického výrobce Bell a AW139M italského výrobce Leonardo (dříve AgustaWestland).
Obecně se předpokládá, že by třetí nabídkou mohly být vrtulníky UH-60M Black Hawk z dílen Sikorsky-Lockheed Martin, které si pořizuje také sousední Slovensko. Spekuluje se také o stroji H145M výrobce Airbus Helicopters, tedy militarizované verzi civilního vrtulníku, kterou nakupuje pro armádu například Černá Hora.
Ministerstvo obrany za působení předchozího ministra Martina Stropnického (ANO) přitom avizovalo, že chce zakázku v hodnotě 12 až 15 miliard korun zadat na základě mezivládní dohody.
Nabídky, které obrana dostala při marketingovém průzkumu, ale podle Šlechtové neodpovídaly zadaným požadavkům, protože je prý nelze splnit a armáda podle ní nepotřebuje stroje, „které ani nejsou na trhu“.
Zpřesnění specifikací vrtulníků by podle ministryně mělo umožnit výrobcům splnit požadované podmínky. Nové stroje mají sloužit pro přepravu vojáků, přímou podporu pozemních sil, průzkum, odsun zraněných a v případě potřeby i v rámci Integrovaného záchranného systému na území ČR.
Součástí kontraktu má být také výstroj a vybavení, včetně výzbroje a munice, logistická a servisní podpora po dobu celého životního cyklu a výcvik leteckého personálu.
Armádní vrtulníky přistály v Praze na Letné:
23. září 2017 |
