Experti jsou sice k dopadům deklarace podepsané v Pchanmundžomu velmi skeptičtí, páteční setkání se však nepochybně svým symbolickým významem zapsalo do historie. Kim Čong-un se stal prvním severokorejským vůdcem, který od korejské války vstoupil na území Jižní Koreje.
Severokorejský diktátor v tmavém obleku ve stylu Mao Ce-tunga natáhl ruku přes hraniční čáru a potřásl si s jihokorejským prezidentem. Na jeho pozvání překročil dělící linii, načež Mun prohlásil: „Právě jste vstoupil na Jih, ale kdy se já dostanu k vám?“.
Kimovo pozvání následovalo vzápětí: „Proč tam nyní nepřejdeme spolu?“ Pak komunisitcký despota chytil Muna za ruku odvedl ho do své říše. Oba muži se pak zase vrátili na Jih a před začátkem jednání se nechali zvěčnit hrstkou fotografů, kteří mohli historickému přecházení korejské hranice přihlížet.
Symboly na každém rohu
Stanice BBC upozorňuje, že summit byl pečlivě rozvrženým představením plným složitých symbolů. Jejich smyslem bylo naznačit příchod míru na Korejský poloostrov a začátek éry spolupráce a blahobytu.
Uzavřeme mír a zbavíme Korejský poloostrov atomovek, slíbili Kim a Mun |
Symbolem je samotné místo konání - pohraniční vesnice Pchanmundžom v demilitarizované zóně. Při předchozích dvou summitech vždy cestovali jihokorejští účastníci do Pchjongjangu. Kim Čong-un a Mun Če-in se tentokrát setkali na demarkační linii a pak vešli do Mírového domu k jednání. Dům je jižně od hraniční linie, kterou tak poprvé překročil vůdce KLDR. Cestu k domu lemovali jihokorejští vojáci, avšak ne ve vojenských uniformách, ale v tradičních, pestrých oděvech.
Jednací stůl zdobily květiny, které byly rovněž vybrány s ohledem na symboliku - pivoňky na znamení uvítání, sedmikrásky jako symbol míru a luční kvítí natrhané v demilitarizovaném pásmu.
Stůl, u nějž se sedělo, byl vyroben „na míru“. V průměru měl 2018 milimetrů, což navždy zachytí rok konání summitu. A pak zakázkové židle s odkazem na Japonsko. Dřevěný rám každé z nich měl uprostřed medailon s motivem mapy Korejského poloostrova včetně ostrovů Tokdo kontrolovaných Soulem, avšak požadovaných Japonskem.
Symbolem v jednací síni nebyl pouze nábytek, ale také dekorace stěn, jež měly navodit atmosféru tradičního korejského domu. Po straně byla panelová okna z papíru. Modrý koberec coby odraz hor a vodních toků poloostrova. Pohledu na sál vévodil obraz krajiny s horou Kumgang. Právě k ní se touží dostat mnoho Korejců, vysvětlil mluvčí jihokorejské vlády. „Hora Kumgang je symbol usmíření a spolupráce mezi Jihem a Severem,“ řekl.
Dezert, který naštval Japonce
Mezi dvěma koly jednání se symbolicky sázela borovice pocházející z roku 1953, tedy z roku podpisu dohody o příměří po korejské válce. Oba účastníci summitu k ní nasypali půdu a nalili vodu přivezenou z obou stran hranice. A odhalili pamětní desku s textem Sázíme mír a prosperitu.
Bez symbolů se neobejde ani večeře. Na stole budou jídla pocházející z obou států a připravená podle receptů obou stran. Některá budou pocházet z demilitarizované zóny. Nudle ze Severu, švýcarské zapečené brambory jako připomínka Kimova mládí stráveného ve Švýcarsku, ryby a mořské plody z Munova rodiště a pokrm pibimbap sestávající z rýže a nejrůznější zeleniny. V tomto případě bude zelenina pocházet z demilitarizovaného pásma.
Avšak ani zde si Korejci nezapomenou připomenout, v čem se shodují - totiž ve vztahu k Japonsku. Jeden ze zákusků ozdobí mapka poloostrova opět s kontroverzními ostrovy Tokdo. Japonské ministerstvo zahraničí už proti této „mangové pěně“ vzneslo protest.
