O kandidatuře třetího lídra z dynastie Kimů informoval list The Times s odvoláním na zprávy v severokorejských státních médiích.
Kim Čong-un bude kandidovat do Nejvyššího lidového shromáždění, tedy severokorejského parlamentu, ve volebním obvodu číslo 111. Region při hranicích s Čínou si nezvolil náhodou, stojí za tím symbolika. Nachází se zde hora Paektu, kterou Severokorejci chovají v posvátné úctě, jelikož se na ní měl údajně narodit otec stávajícího vůdce Kim Čong-il.
Komunistický diktátor chce zřejmě ještě více upevnit své postavení v čele dvacetimilionové země. Poté, co se počátkem roku 2012 chopil moci, se ujal vedení armády a zlikvidoval své potenciální politické soky (o tom, jak nechal popravit svého strýce, se dočtete zde).
Obsazení postu v parlamentu by tak pro něj bylo dalším logickým krokem, byť jde o čistě formální záležitost, neboť žádná reálná politická moc z této pozice nevyplývá. Zatímco ceremoniální funkce ve většině zemí světa přísluší hlavě státu, v KLDR jsou doménou předsedy Prezidia Nejvyššího lidového shromáždění. Pokud by toto křeslo neobsadil mladý Kim, připadlo by někomu, kdo je mu naprosto oddán.
Volební lístky s jediným kandidátem a stoprocentní účast
Přestože totalitní stát pošlapává veškeré demokratické principy a lidská práva, oficiálně se nazývá "demokratickou republikou". Kimovi poddaní pravidelně chodí k volbám, jejich výsledek je však předem jasný.
Na volebním lístku figuruje v každém obvodě jméno jediného, politbyrem schváleného kandidáta. Teoreticky by jej volič v případě nesouhlasu mohl přeškrtnout. S vidinou doživotí v pracovním táboře nebo kulky se k tomu však nikdo neodváží. Na hrdinství v stalinistickém režimu typu není místo. Stejný osud by čekal i všechny odvážlivcovy blízké.
Severokorejský režim se tak může těšit jednomu úspěchu, o němž se politikům v demokraciích západního typu může jen zdát: volební účast v zemi se blíží 100 procentům. A nejinak tomu zřejmě bude i 9. března, kdy si Severokorejci po pěti letech znovu půjdou "zvolit" své zástupce.
