Parlament Kim Čong-ila opětovně zvolil předsedou mocné Komise národní obrany, což se podle ústavy rovná funkci hlavy komunistického státu. Úřad prezidenta totiž Severní Korea nemá.
Prvním a zároveň posledním prezidentem stalinistického státu byl Kim Ir-sen, otec Kim Čong-ila, který stál v čele země od konce druhé světové války do své smrti v roce 1994.
čtěte: Severní Korea ukázala video z odpálení rakety dlouhého doletu |
Kim Čong-il se prvního zasedání nově zvoleného parlamentu osobně zúčastnil. Vůbec poprvé od loňského srpna, kdy podle západních zpravodajských služeb prodělal mozkovou mrtvici, se tak objevil na veřejném shromáždění.
Severokorejská propaganda nemoc celých sedm měsíců popírala a soustavně vydávala fotografie Kim Čong-ila na různých exkurzích. Mnohé z nich označili odborníci za falzifikáty.
Snažení propagandy vyvrcholilo v neděli, kdy prý severokorejský předák sledoval odpálení rakety, která podle Pchjongjangu vynesla satelit na oběžnou dráhu. V úterý televize odvysílala reportáž se záběry Kima.
Kim připravil parlament na předávání moci
Severokorejský parlament se schází jen několikrát ročně, aby formálně potvrdil zákony, které předkládá vládnoucí komunistická strana. Členové parlamentu jinak slouží v klíčových stranických, vládních a vojenských funkcích.
Současné zasedání parlamentu ale má jinou funkci. Pečlivě připravený scénář schůze podle expertů upevní pozici vůdce a připraví mu cestu k tomu, aby možná už v blízké budoucnosti přenesl moc na jednoho ze svých tří synů. Do komise by se měli dostat stoupenci případných nástupců.
Potvrzení Kim Čong-ila v jeho dosavadní funkci přišlo jen několik dnů poté, co Severní Korea odpálila raketu, která podle její verze měla vynést na oběžnou dráhu Země komunikační satelit. Západní mocnosti jsou přesvědčeny, že ve skutečnosti šlo o test zbrojního programu komunistického státu.
USA, Japonsko a další země poukazují na to, že Severní Korea odpálením rakety porušila rezoluce OSN a požadují jasné odsouzení režimu. Proti přísnému potrestání Pchjongjangu se staví Čína a Rusko, které mají v Radě bezpečnosti OSN právo veta.
KLDR avizovala, že proti jakýmkoli rezolucím OSN zaujme "rázný postoj". - čtěte KLDR vyhrožuje „rázným opatřením“, když OSN odsoudí test rakety
