Milá Číno. A co třeba snížit produkci škodlivin do ovzduší, neoteplovat vzduch a nevypouštět sajrajt do moře a řek? Pak Vám třeba začne pršet samo.. Zásah do pravidel přírody nikdy nic dobrého nepřinesl..

Hm v těch místech sotva.

Idiocie - a v mongolsku už díky tomu nespadlou ani ty tři kapky za rok.

To zas bude číslo přes celou obrazovku pomozte finančně tibetu zasaženém povodněmi ČR už tam vyslala několik hum.pomocí

A já vím už teď, jak to dopadne. :-\

Víte co mi to připomíná?:

.

Psal se rok 1958 a v Číně vládl pevnou rukou jediný muž – Mao-Ce Tung. Každé jeho slovo bylo rozkazem; ať už se to týkalo jakékoliv oblasti ekonomického, zemědělského nebo společenského života. A samozřejmě i oblastí, jimž vůbec nerozuměl. Jednou z nich byla ekologie. Předseda Mao se rozhodl, že Činu zbaví čtyř „metel“, které obtěžovaly život běžných lidí – komárů, krys, much a vrabců. Dopadlo to katastrofálně.

Oficiální tisk otevíral titulkem: “Žádný bojovník se nesmí držet zpět, dokud v bitvě nezvítězíme“– propaganda prezentovala boj proti vrabcům jako opravdovou válku.Do boje se zapojily školy: někde se děti učily střelbu tak, že pálily na létající vrabce, v jiných školách „jen“ vyráběly plašítka a strašáky. V Pekingu dostala na starost úkol zbavit se vrabců armáda; ulicemi města pochodovaly divize s jediným úkolem – střílet do vrabců. Oficiální čísla tehdy tvrdila, že jen v Pekingu zemřelo asi 300 000 vrabců, po celé Číně 4-8 milionů těchto ptáků.

Netrvalo ani rok a vrabci z čínských ulic i měst prakticky vymizeli. Ale teprve tehdy se ukázalo, že to může být problém. Roku 1959 čínští biologové z Akademie věd studovali obsah žaludku vrabců. Velmi je zaskočilo, že naprostá většina vrabců se neživí zrním, ale hmyzem a housenkami. Ale to už bylo pozdě. Protože přišla sklizeň – a ukázalo se, že miliony vrabců, kteří požírají hmyz, na polích dost chybí. Důsledkem bylo masové přemnožení opravdových škůdců a jedna z nejhorších sklizní v čínských dějinách.Vrabci, respektive jejich nedostatek, se stali jednou z příčin velkého hladomoru z let 1958-1961. Kromě přemnoženého hmyzu za něj mohlo i sucho. Velký hladomor si vyžádal 20-40 milionů lidských životů, odhady se různí podle různých autorů.

.

Zdroj: https://www.hedvabnastezka.cz/fotokurzy/totalni-valka-proti-vrabcum-kdyz-se-cina-rozhodla-vyhladit-ptaky-skoncilo-to-katastrofou/

Tady se kvůli CO2 do SUV dávají motory jak do motorek, jen aby to náhodou v laboratoři nežralo o půl litru víc, za chvíli to bude chtít ještě k tomu hybrid, aby to vůbec prošlo přes normy... a pak si přijde Číňan a začne v Tibetu pálit fosilní paliva ve velkém, aby mu zapršelo

Je fakt, že ta voda by jinak spadla jinde. Pokud to udělají v době, kdy se jejich veletoky vylévají za břehů a utopí se tam statisíce lidí, tak by to nemusel být špatný nápad.

Že by nemusel být špatný nápad nechat utopit statisíce lidí?

K tomu boxíku: Koncentrace stříbra se po vyvolání deště nepohybují v řádu stokrát nižším než limity, ale v řádu dvakrát nižším.

Ať to nedělají, bude to další ekologická katastrofa, pokud se jim to povede. A pokud ne, tak to tam stejně zamoří.

Ve střední Asii je sucho, protože je třeba 2000 km od nejbližšího moře, takže to spíš vyprší už cestou.