V předešlé knize Bažináč odvrátil nadvládu temnoty nad světem. Teď se vrací domů k manželce Abby. Jenže Abby na něj nečeká; zmizela. Byla nucena utéci do Gothamu před obviněním ze zoofilie. Stačilo k tomu několik fotek zveřejněných v novinách – byla na nich v objetí milovaného elementála. Bažináč se rozzuří, vydá se skrz USA svoji Abby hledat. A přísahá pomstu každému, kdo se postaví mezi něj a jeho ženu.
Apokalypsa naruby v Batmanově Gothamu
Kniha Bažináč: V prach se obrátíš se poněkud odklání od klasického hororového schématu Mooreovy série. Mnohem snáze lze děj zařadit do škatulky trochu modifikovaného apokalyptického příběhu s hlavní vztahovou linií. Apokalypsa je tu však poněkud na hlavu postavená. Bažináč přináší zkázu Gothamu ve směru, nad nímž by plesalo srdce nejednoho ekologa. Během chvíle mění šedivé industriální město v zelenou džungli. Z toho není nadšena vládnoucí elita, zato mezi obyvateli se brzy spontánně vytvoří skupina Bažináčových stoupenců.
Žena Abby výrazně ovlivňuje celou zápletku. Kvůli jejímu zoufalému volání se hlavní hrdina vzdává pracně nabytých zásad a zkušeností, byť tuší, že ho takové jednání může přivést do záhuby. Abby zůstává pasivní obětí čekající na vysvobození a bezradně volající o pomoc. Alan Moore ovšem není v komiksové naraci žádným začátečníkem a neuznává genderové klišé. Proto přichází epizoda, v níž nabízí Abby příležitost, aby se projevila jako silná a samostatní žena - díky své odvaze a inteligenci se jí podaří zachránit dávnou známou Liz Treymanovou před jejím psychicky labilním přítelem.
Další návštěva superhrdinů
O knizeAlan Moore Bažináč – V prach se obrátíš |
Stejně jako předchozí díl, i ten nejnovější evokuje náladu Gaimanova Sandmana. Tentokrát lze vysledovat podobné znaky přímo s konkrétní knihou, s nejnovější Tryznou. Kromě tématu pomíjivosti a smrti se čtenář navíc setkává i s postavami cizích komiksových vesmírů. U Bažináče jde zejména o Batmana, který se mu postaví jako protivník v boji, přesto mocného elementála nepřestává uctívat. Škoda, že Moore nepřistoupil na odvážnější hru a neudělal z obou hrdinů smrtelné nepřátele, čtenář by pak byl nucen čelit neobyčejnému dilematu - na čí stranu se v rámci děje přikloní, neboť by nastala patová situace dobra stojícího proti dobru. Kromě Batmana se v rámci příběhu mihne i geniální Lex Luthor – úhlavní nepřítel Supermana, který ze stínu Gothamské vlády zaviní Bažináčovu zkázu. Ačkoliv v předchozím díle Mooreovy série superhrdinové působili spíše rušivě, tentokrát fungují dobře. Návštěvy mezi jednotlivými univerzy osvěžují děj.
Zajímavé kontrasty nabízí Moore i v rovině vypravování. Zvládne vystřídat hned několik značně odlišných přístupů. Zatímco pátý díl zahajuje poměrně souvislý příběh plynule navazující na předchozí dění, autor se následně vrací k charakteru epizod, které spojují jen postavy. A ta vůbec nejzajímavější podívaná čeká na čtenáře až na konci páté knihy, kde Moore přechází k téměř básnickému stylu plnému poetiky.
Surrealismus z bažin
Podobně různorodé je, jak je u Bažináče dobrým zvykem, i grafické zpracování. Většiny kapitol se ujala dvojice Rick Veitch a Alfredo Alcala, u některých se objevilo i jméno Johna Totlebena. Styl kresby sladěný a vynalézavý. Dynamický střih doplňuje kreativní práce s panely. Ty obrůstají zelenými výhonky, zařezávají se do sebe navzájem, přebírají podobu fotografického hledáčku nebo se převtělují do bublin symbolizujících unikající vědomí. Kreslíři v Bažináčovi zas a znovu dokazují, že lze vyjádřit náladu a atmosféru i skrz jednoduché orámování obrazu. A na samém konci díla skvěle spolupracující tvůrci naservírují kapitolu ze zcela odlišného světa.
V knize Bažináč: V prach se obrátíš Alan Moore opět dokázal, že když na to máte, lze i z triviální dějové linie stvořit něco výjimečného. Po nadpřirozené čtvrté knize se vrací do „obyčejného“ lidského světa s „banálními“ problémy, které však mohou během okamžiku zničit i takovou bytost, jakou je Bažináč.
O tvůrciAlan Moore Jeden z největších scenáristických revolucionářů v oblasti komiksu se narodil 18. listopadu 1953 v anglickém Northamptonu. Na konci sedmdesátých let začal psát pro britské undergroundové časopisy, kde publikoval komiksy 2000AD a Warrior. Navázal spolupráci s americkým DC Comics, které spolu se značkou Marvel náleží k největším a nejstarším vydavatelům komiksů; spolupracoval na dílech jako Batman nebo Superman. Širší respekt si vydobyl komiksem V jako Vendeta (V for Vendetta, 1982–1985). Roku 1986 přivedl na svět monumentální Strážce. Ti dodnes představují základní kámen moderních superhrdinských příběhů, respektive dekonstrukci tradičního superhrdinského komiksového žánru. Komiksem Z pekla (From Hell, 1991–1996) Moore pro mnohé dokázal, že vrcholy komiksové tvorby snesou srovnání s náročnou literaturou. Postavu Bažináče (Swamp Thing) Moore převzal po Leinu Weinovi a Bernim Wrightsonovi, kteří bytost z bažin stvořili. Po vstupu Moorea se z tuctové série stal přemýšlivý horor s propracovanými postavami a Swamp Thing získal místo mezi legendárními komiksy. Z rozsáhlé autorovy bibliografie jmenujme ještě Ligu výjimečných, Top 10, seriál Prométhea, miniseriál Smax či komiks Ztracené dívky, v němž tři hrdinky dětských viktoriánských románů – Alenka, Dorotka a Wendy – mimoděk řeší otázku, do jaké míry může být pornografie uměním, pokud vůbec. |