Přesně před týdnem, 10. prosince, poslala jasná většina 147 poslanců novelu zákona o platech představitelů státní moci, jak se zákon oficiálně jmenuje, do Senátu. (původní článek čtěte zde)
Ve středu dali zákonu zelenou senátoři ČSSD, kterých je v horní komoře parlamentu absolutní většina, a ve čtvrtek už pro zákon hlasoval celý Senát. A v pátek ho podepsal prezident. Zákon tak začne platit začátkem příštího roku.
Proč takové tempo, když například o přímou volbu prezidenta či obecné referendum se politici už delší dobu hádají? Kdyby totiž zákon nezačal platit s 1. lednem roku 2011, platy politiků by se podstatně zvýšily - minimálně na měsíc by "rozmrzly". Zmražené je mají od povodní v roce 2002.
Základní plat poslance by se tak místo vládou slibovaného poklesu z 59 na 56 tisíc měsíčně zvýšil na 74 900 korun, a to v době, kdy státním zaměstnancům klesá tarifní část mzdy o deset procent a odboráři kvůli snižování platů stávkují.
Předseda Senátu Milan Štěch navíc zprvu dával najevo, že se Senát asi už nestihne letos novelou zabývat. Nakonec ale ČSSD "zabrala" - vzhledem k tomu, že má v Senátu absolutní většinu, by případné nestihnutí mělo právě jediného viníka, sociální demokraty.
Zákon může mít vady, varují senátoři
Legislativní kvapík se ale neobešel bez kritiky. Senátor ODS Jaroslav Kubera připomněl, že kdyby platy politiků nebyly zmrazené po povodních před osmi lety (zmrazení mělo trvat do konce roku 2010), nyní by o skokovém zvýšení nemohla být řeč.
"Každý dobře ví, že i kdyby se platy v lednu zvedly, tak to bude pouze na jeden měsíc a pak nabude účinnost ten nový zákon," řekl Kubera, podle nějž se schválený zákon může stát terčem ústavní stížnosti. V hlasovaném návrhu totiž není jen koeficient, který platy politiků sníží, ale rovnou konkrétní částka (výše platové základny), o níž politici hlasovali.
"Z časových důvodů jsme opět přinuceni dát přednost tomu občansky přijatelnějšímu řešení i v zájmu uchránění dobrého jména Senátu," posteskl si šéf Senátu Milan Štěch.
